Monografie Kateriny Clarkové, zabývající se historií a vývojem románu jako protežovaného žánru socialistického realismu, představovala na počátku 80. let 20. století významný milník v analýze sovětské literatury.
Datované postřehy a aktuální úvahy jednoho z nejvnímavějších sociálních myslitelů dneška zaznamenané od podzimu r 2010 do jara 2011 nejsou ani tak osobní reflexí, ale spíše pokusem o zachycení příznaků naší doby v jejich pohybu – možná v době, kdy jsou teprve sotva patrné, ale rozhodně před tím, než dozrají v nějakou běžnou, až příliš důvěrně
Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) byla nezávislá iniciativa kladoucí si za cíl sledovat případy osob, které byly trestně stíhány nebo vězněny za projevy svého přesvědčení či které se staly oběťmi policejní a justiční zvůle, seznamovat s těmito případy veřejnost i úřady a postiženým osobám pomáhat.
Soubor úvah Přidaná hodnota exilu je věnován české exilové literatuře po roce 1968. Autorka se v reflexích zaměřuje jak na všeobecné otázky týkající se exilové literatury, např. poetiku, prostor a čas, tak na díla jednotlivých spisovatelů působících mimo vlast a na různé aspekty jejich tvorby.
Skupinová jednání vytvářejí specifickou dynamiku; proces rozhodování při nich není zdaleka tak racionální a strukturovaný, za jaký se obecně považuje. Je možné rozhodování pracovních týmů zmapovat pomocí analýzy slovních interakcí? A pokud ano, které jazykové strategie mají v tomto procesu dominantní roli?
Jak žila společnost v době protektorátu, v letech 1939–1945? A především jaké bylo postavení ženy v této společnosti a jak jej nastolení totalitního režimu ovlivnilo?
Based on period documents and photography, the book maps in detail the development of Czech non-university sciences from the 18th century when the Society of Unknown Scholars in the Austrian Lands was founded in Olomouc.
Soubor studií jednoho z předních českých historiků současnosti, které byly již dříve publikovány v různých odborných sbornících a periodikách a nyní je autor sestavil do promyšleného celku.
Sedmnáctý sešit Biografického slovníku českých zemí předkládá čtenářům životopisy osobností, jejichž jméno začíná písmeny Fi–Fl, a představuje další svazek rozsáhlého encyklopedického projektu, který vzniká ve spolupráci dnes už s více než stovkou autorů z akademických, univerzitních a dalších pracovišť pod vedením Biografického oddělení
Co zažil český krajan, aktér československého zahraničního odboje, kapitán americké armády a špion Emanuel Voska za první světové války?
Slovníkově uspořádaná publikace přináší rozsáhlá a podrobně zpracovaná hesla čtyř desítek českých nakladatelství, která se od konce čtyřicátých do konce osmdesátých let soustředila na literární a literárněvědnou produkci, popřípadě vydávala knihy z příbuzných odborných a uměleckých oblastí.
Zájem o islám soustavně narůstá, což se odráží v knihkupectvích i v médiích. Přitom řada kontroverzních jevů, jež léta plní zpravodajské rubriky, se v základních příručkách o islámu nevyskytuje vůbec nebo jen okrajově. Nezasvěcený pozorovatel tak může snadno nabýt dojmu, jako by existovaly islámy dva, mediální a ten z knihoven či univerzit.
V českých zemích má rybníkářství mnohaletou tradici, která sahá až do 12. století. Největší rybniční soustavy jsou v jižních Čechách, ale rybníky byly zakládány téměř po celém území.
Nadšený pozorovatel a ochránce přírody, vystudovaný ekolog J. Čeřovský se v průběhu druhé poloviny 20. století významně podílel na činnostech a rozvoji československé, české i světové ochrany přírody. Jak se vyvíjelo mezinárodní dění v tomto oboru, kterého se aktivně účastnil jako dobrovolník i profesionál?
Jak žila barokní společnost, především elitní šlechta činná ve státních službách, na přelomu 17. a 18. století?
Čtrnáct studií, čtrnáct vybraných problémů a témat: 1. historie vzniku spotřební kultury a jejího výzkumu; 2. vztah spotřeby, identity a společenského postavení; 3. propagace spotřební kultury prostřednictvím reklamy, marketingu a obchodních značek; 4. kritika spotřební kultury a reflexe jejího dalšího vývoje.
Zajímají vás alternativní dějiny české literatury?
Čím se zabývá normalizační angažovaná próza zachycující období 1945–1968, která vycházela vstříc dobovým ideologickým požadavkům a pokoušela se vytvořit obraz dějin v takové podobě, jež měla potvrdit legitimitu komunistického režimu v období sedmdesátých a osmdesátých let?
Tato monografie se soustředí na vykreslení literárních snah Vl. Macury od juvenilní básnické tvorby v časech ostravského mládí přes léta studentská až po dobu, kdy se stal uznávaným sémiotikem a spisovatelem.
literární průvodce pozve čtenáře do české metropole dvacátých a třicátých let 20. století, kdy prahou zněl jazz a noc prosvěcovaly neony i plátna kin. V jednotlivých heslech jej provede po stopách literární avantgardy.