Román úspěšného a oceňovaného německého prozaika Daniela Kehlmanna (čeští čtenáři znají už jeho Vyměřování světa) je německou kritikou pokládán za umělecký vrchol jeho dosavadního díla. Ožívá zde legendární postava středověkého kejklíře a jízlivého šprýmaře Tylla Ulenspiegela, přenesená ovšem do období třicetileté války.
Erotický román Chvála macechy (Elogio de la madrastra, 1988) líčí manželské peripetie dobře situovaného páru smyslné doni Lucrecie a pedanta dona Rigoberta, posedlého tělesnou hygienou, milovníka erotických výtvarných děl.
Chlívák, cesťák a mrtvý muž Zajda Munro je proklet a odsouzen k odchodu z pozemského světa hned v první větě románu. Ne že by si v životě nestačil užít. Fantazie tohoto velkohubého, samolibého a uhrančivého dandyho je mírně omezená: představit si umí jedině vagínu, a hned nato si tiskne dlaň do rozkroku, aby si ulevil.
Melisanda Stokesová je odbornice na starověké jazyky. Když se na chodbě univerzity náhodou sejde s Tristanem Lyonsem, jenž se zabývá vojenskou rozvědkou, netuší, že se ocitla na prahu událostí, které naruby obrátí nejen její život, ale i lidské dějiny.
Na první pohled se může zdát, že nic není hodnocení uměleckých děl vzdálenějšího než logika. Nehodnotíme snad umělecká díla podle toho, jak na nás působí, jaké v nás vyvolávají emoce? Nezůstává v takovém případě veškerá logika stranou?
Pětadvacet let před napsáním této knihy se Peter Mayle a jeho žena vypravili na dovolenou do jihofrancouzské Provence. Svět, který objevili, je okouzlil natolik, že se tam rozhodli přestěhovat – a nikdy toho nelitovali. I Provence se za to čtvrtstoletí změnila, i tamní idylu zasáhl ruch, byznys a globalizace.
Zlín ve 13. století. Místo, kde se sváří staré síly s novými. Veterán Henslin se po deseti letech v cizině ve službách svého pána vrací do rodného Zlína. Jenže za tu dobu se město značně proměnilo: proudí sem noví obyvatelé, na vrcholu kopce roste kamenná tvrz a v kraji řádí záhadný mordýř, který svým obětem stíná hlavy. Ty si pak odnáší neznámo kam.
Ve svém zatím posledním románu Náměstí Cinco esquinas (šp. 2017) se peruánský nositel Nobelovy ceny Mario Vargas Llosa vrací do rodné země a svým nejlepším stylem vykresluje devadesátá léta, kdy za vlády prezidenta Fujimoriho žili Peruánci v hrůze z terorismu maoistické Světlé stezky i z tajné policie obávaného Vladimira Montesinose.
Orwellův psychologicko-společenský román, kritizující mamon a nadvládu peněz v meziválečné anglické společnosti. Gordon Comstock je mladý spisovatel, který pohrdá „bohem peněz“ a jeho nadvládou nad celou meziválečnou anglickou společností. Odmítne proto práci v reklamní agentuře a nechá se zaměstnat v malém knihkupectví.
Druhý román autora pozoruhodné knihy HHhH se opět pohybuje v historických kulisách, ale tentokrát jde o minulost o něco méně vzdálenou – o osmdesátá léta dvacátého století – a o radikální změnu žánru: Laurent Binet se místo historického románu pouští do vod postmoderny, krimirománu a konspiračního thrilleru.
Michelle Obamová se díky svému životu naplněnému smyslem a úspěchy stala jednou z nejikoničtějších a nejpodmanivějších žen naší éry.
Některé příběhy jsou jako hodinový strojek. Natáhneš je a ony jdou, ubíhají a nic je nezastaví.
V Karlových Varech dojde k obludné vraždě: žena roztrhá muže svými zuby a pak spáchá sebevraždu. Nebylo prokázáno, že by se ti dva znali. Po nějaké době se stane událost podobná: na golfovém hřišti zabije muž ženu její vlastní odpalovací holí, uhryže a pozře její prsa a poté vběhne pod auto. Nikdy předtím se neviděli.
Co by měl znát každý člověk v moderním světě?
Z pařížského Východního nádraží, Gare de l´Est, vyjíždí 21. srpna 1988 vlak do Prahy a odváží skupinu mladých lidí z Československa, kteří na pozvání spřátelené francouzské komunistické mládeže pobývali týden ve Francii. Ana, jíž je právě ten den osmnáct let, si ale jen vyzvedne pas a do vlaku ke zděšení ostatních nenastoupí.
Pozoruhodný psychologický román o komunitě lidí vanglické vesnici, v jejíž blízkosti zmizí nezletilá turistka. Na výletě do malebné oblasti Peak District se dvojici turistů ztratí dcera Becky – zmizí, jako by do země propadla. Pátrání nevede nikam. Místní lidé tragickou záhadou nejprve žijí, ale časem se jejich životy vrátí k normálu.
Komisař Adamsberg má problém: z vězení uprchla vraždící ošetřovatelka, kterou kdysi zatkl a teď má na něho spadeno. Krom toho se svým týmem řeší případ dvou mrtvých mladíků, zdánlivě zabitých při vyřizování drogových účtů. Adamsbergovi na tom něco nesedí, především mu vadí hlína za jejich nehty.
Sam Holloway ustál to nejhorší, co vám život může hodit pod nohy. A aby mohl pokračovat dál, podepřel se hradbou úzkostlivě dodržované rutiny, nenáročné práce a naprosté normality – s jednou výjimkou… Třikrát týdně se ze Sama stává maskovaný superhrdina hlídkující v ulicích svého rodného maloměsta.
Před 150 lety vedly ženy a muži velice rozdílné životy. Ženy nemohly volit ani samy si vydělávat peníze. Nemohly rozhodovat o vlastním těle. Rozhodovaly za ně otcové, až do chvíle, než se vdaly. Pak rozhodoval manžel. To se změnilo ve chvíli, kdy se ženy začaly organizovat.
Matka dvojčat Neda a Tama je čarodějka, svá kouzla uchovává ve sklepě v hliněném hrnci. Jednoho dne se jeden z chlapců nešťastnou náhodou utopí. Vesničané jsou přesvědčení, že přežil ten nesprávný. Když do vsi vrazí Král loupežníků, aby hrnec s kouzly ukradl, Ned prokáže nečekanou odvahu a kouzla, svou rodinu i celou vesnici ochrání.
