Kniha Prachu, první díl zamýšlené trilogie, nás zavádí do stejného prostředí, v němž se odehrávaly Jeho temné esence (tedy Zlatý kompas a spol.), Pullman ale děj posunul do doby o deset let dříve. Hrdinou je jedenáctiletý Malcolm Polstead, bystrý chlapec s výborným postřehem. Svou nenápadností je přímo předurčen stát se špionem.
Píše se rok 1945. Felix se už dva roky schovává v jámě, aby jej nenašli nacisté, a laskavý muž jménem Gabriek mu v noci nosí jídlo a vynáší nočník. V den svých třináctých narozenin chlapec uslyší nad svým úkrytem hlasy a je přesvědčený, že si pro něj přišli. Ale hlasy nepatřily ani nacistům, ani tajné policii – patřily partyzánům.
Ve vesnici kdesi v Karibiku se objeví hledač pokladů Severo Bracamonte – pátrá po bohatství, jež tu podle legendy před třemi staletími zůstalo po podivném ztroskotání lodi kapitána Henriho Morgana. Jeho příchod převrátí život rodiny Oterových, u nichž se ubytuje. Setkání se Serenou Otero ovšem promění i jeho vlastní plány.
Festival ústřic je na ostrově Heimö, největším kusu země v souostroví Doggerland ležícím mezi Velkou Británií a Skandinávií, vždy velká událost. Když se však inspektorka Karen Eikenová Hornbyová ráno po slavnosti probudí s ohromnou kocovinou, a navíc leží v hotelové posteli vedle svého šéfa, nemá radost ani z jednoho.
Už v prvotině Vybledlá krajina s kopci otevírá držitel Nobelovy ceny za rok 2017 Kazuo Ishiguro téma, v němž se posléze stal mistrem tiché hrůzy naaranžované do úhledné ikebany.
Jaroslav Róna není pouze autorem monumentálních soch a velkých pláten, jak jej v posledních letech vnímá veřejnost. Rád se věnuje také kresbě a ilustracím (vzpomeňme na jeho podání povídek E. A. Poea v souboru Démon zvrácenosti nebo autentický pohled do světa Orwellova románu Devatenáct set osmdesát čtyři).
Justina a Julietta je dílo španělského komiksového kreslíře Raúla Cácerese, které ve španělském originále vyšlo v červnu roku 2010 v nakladatelství Viaje a Bizancio. Tento 142 stránkový komiks vznikl jako adaptace nejkontroverznějších děl Markýze de Sade „Justina čili prokletí cnosti“ a „Julietta čili slasti neřesti“.
Milostný příběh s nadčasovým významem; drama podivné lásky příslušníka zahraničního odboje Viktora Chotovického a dcery nacistického pohlavára Adelheid Heidenmannové. Děj se odehrává bezprostředně po válce, na podzim a začátkem zimy v severomoravské pohraniční obci Schwarzbach – Černá Voda.
Pátá a závěrečná část slavné trilogie, v níž Arthur Dent hledá tichou, nenápadnou planetu, kde by mohl v klidu strávit zbytek života. Jeho přání se splní - dostane se na poklidnou, mírumilovnou planetu, kde život plyne bez větších vzruchů a problémů.
Michael Schaffer je nevlastní syn řezníka, který ho naučil oběma svým řemeslům: řezničině a nájemnému zabíjení lidí. Michael se však věnuje jen tomu druhému a je v tom dobrý – nejlepší v USA. Když si však po vraždě senátora přiletí do Las Vegas pro mzdu, zjistí, že mafie, jež si ho najala, mu míní zaplatit leda tak kulkou do čela.
V románu Ďáblovo opatství nás autor zavádí do prostředí ženského kláštera, kde dojde ke zločinu. Večerní krajinou putuje krajem sestra Joana de Vilacans v doprovodu své žákyně Agnes, aby ve vzdáleném klášteře vyšetřila případ mnišky, na jejímž těle se objevují stigmata.
Zapomeňte na Steampunk!
Již od svého vstupu do světa literatury budil americký prozaik William S. Burroughs náležitý rozruch – a i to je dosti slabý výraz na emoce, jež jeho knihy provázely. Byly zakazovány a nechápány, autor sám byl jedněmi zatracován a proklínán jako šarlatán a literární pervert, jinými naopak vynášen jako věrozvěst nových pohledů i přístupů.
Laskavá zamyšlení, drobné příběhy a filozofické postřehy amerického autora. Vyprávění je zcela prodchnuto radostí ze života, průzračným způsobem oslovuje v člověku jeho lepší já a dává smysl i těm nejobyčejnějším věcem na světě.
Psychologický thriller zavede čtenáře do ponuré zasněžené krajiny italských Dolomit, imaginární furlánské vesničky, jejíž klidný život naruší série vražd. Záhadný pachatel číhá na své oběti v hlubokých lesích a jedná s extrémní brutalitou.
Když v roce 2015 vyšel ve Spojených státech výběr toho nejlepšího z povídkové tvorby Lucii Berlinové, vysloužil autorce posmrtně přídomek „nejlepší americká spisovatelka, o které jste nikdy neslyšeli“. Od té doby byl Manuál pro uklízečky přeložen do třiceti jazyků a získal si srdce čtenářů i kritiků po celém světě.
Pilot, mladá manažerka, pravicoví extremisté, postarší úřednice, nezaměstnaný dělník či cestovatelka – všichni tito Češi jsou hrdiny leckde mrazivých povídek s tak trochu ostřejší pointami. Díky prokresleným postavám si budete jisti, že někde – možná ne až tak daleko od vás – žijí.
Je podzim a v přírodě všechno umírá. Jacob má v pokoji mrtvého pavouka schouleného do klubíčka. A na dolní palandě leží schoulená máma, ale o tom se nesmí mluvit. Táta říká, že by to lidi nepochopili.
Autor přesvědčivě zachycuje dynamiku současné krize liberální demokracie a ukazuje, jak hegemonie Západu postupně oslabuje. Do jaké míry doopravdy souvisel ekonomický a geopolitický vzestup západní civilizace s myšlenkami na rozvoj individuální svobody a rovnoprávnou účast občanů na politické moci?
Tantrismus zdůrazňuje, že v absolutně nerozlišeném bytí se nejdříve probouzí vědomá energie, která je také Matkou světa. Stejně jako v indickém myšlení mají všechny předměty a bytosti stejný původ, liší se pouze stupněm soudržnosti, hutnosti a uspořádáním.
