Gymnaziální ředitel Martin Mikoda si láme hlavu nad mimořádně nadaným, avšak problematickým studentem, když jej dostihne šokující zpráva o smrti bývalého spolužáka Tomáše. Profesor Mikoda se začte do zápisků, které si s Tomášem a s dalším spolužákem vyměnil koncem devadesátých let.
Kniha představuje první díl připravované trilogie věnované osvícenství v českých zemích. Věnuje se procesu „budování (moderního) státu“ pomocí série reforem. Autorka zkoumá, jak tyto reformy změnily postavení českých zemí a zasáhly do jejich vnitřního uspořádání i jak ovlivnily vztahy mezi Čechami, Moravou a Slezskem.
Kniha mapuje v sedmi kapitolách směry a možnosti studia barokních krajin a současně spektrum využitelných pramenu (text – obraz – mapa – terénní výzkum), jejich interpretační potenciál z hlediska historické geografie i kulturních dějin.
Co lze z telefonických dotazů jazykové poradně vyčíst o tazatelích a jejich vztahu k jazyku?
Kniha sleduje zrod fotbalového fanouška jako výrazného, často až excentrického sociálního typu české každodennosti. Praktika pravidelné návštěvy fotbalových utkání má u nás kořeny na sklonku 19. století. K jejímu masovému rozšíření došlo v meziválečném období.
Přehledně uspořádaná kniha informuje o zakladateli zoroastrovského náboženství, o mocné říši Achajmenovců, kterou si podrobil Alexandr Makedonský, líčí boje Parthů a Sásánovců s Římany, sleduje dobytí Íránu Araby a příchod islámu, ničivé nájezdy Mongolů, rozkvět perské kultury a literatury za ílchánů a Tímúrovců i snahy safíjovských šáhů o
Židé v českých zemích - Společná cesta dějinami nabízí nový pohled na dějiny Židů v českých zemích od raného novověku po současnost.
Nová Kaledonie se na první pohled jeví jako ráj na zemi. Azurově modrá laguna, nádherné písčité pláže a endemické rostliny dělají z tohoto ostrova v jižním Pacifiku vyhledávanou turistickou oblast. Dovedete si však představit, že byste na tomto malém ostrově strávili dva roky v podstatě bez jakéhokoliv kontaktu s okolním světem?
V románu Demokracie se v rychlých střizích střídají výjevy z New Yorku a Havaje, Jakarty a Kuala Lumpuru, vojenských základen a luxusních hotelů. Spojené státy prožívají definitivní debakl války ve Vietnamu a protagonistka knihy Inez Victorová kolísá mezi dvěma mocnými muži, senátorem Harrym Victorem a agentem Jackem Lovettem.
Kniha o krajanech v exotické cizině vznikla na základě telefonických rozhovorů v době covidové ze zvědavosti, jak žijí ostatní mimo svoji rodnou hroudu. Mnozí žijí v zahraničí už většinu svého života a odkrývají nám různorodé osobní, ale i politické motivy, s nimiž se do světa vydali. Našli si domov v cizí zemi? Je těžké se tam uživit?
Historik Josef Žemlička patří k předním odborníkům na přemyslovskou dobu. Proto neudiví, že se jeho román opírá o hluboké dobové znalosti. Autor se rozhodl nahlédnout za hluchá místa letopisů i kronik a do středu své druhé prozaické knihy postavil zdánlivě obyčejného člověka – byť s neobyčejným osudem.
Obavy z nemocí, které jsou považovány za nevyléčitelné či těžko léčitelné, jsou ve společnosti přítomny od nepaměti. Onemocnění přináší do života každého jedince nejistotu, strach, nabourává jeho dosavadní život a sociální role, které do té doby zastával.
Dějiny Turnova přinášejí první komplexní syntézu dějin města. Monografie tak zaznamenává historický vývoj od prehistorických dob až po současnost. Práce zachycuje dějiny politické, hospodářské, sociální, kulturní, ale do jisté míry přibližuje i každodennost občanů v různých dějinných etapách.
Dětství spojené s pionýrským hnutím stále patří k životním zkušenostem výrazné části současné české společnosti. Přitom doposud chybělo moderní historické zpracování dějin Pionýrské organizace a různých charakteristických oblastí spjatých s pionýrským hnutím.
Jen málo evropských národů prožilo tak nešťastné dějiny, plné násilí, útlaku a odnárodňování. Pouze v raném středověku měli Ukrajinci vlastní stát, tzv.
Kniha se zabývá hranicí jako historickým a geografickým fenoménem ve středověké střední Evropě. Hledá odpověď na otázky, co je hranice, proč a jak vznikla a jak se vyvíjelo její chápání. Zabývá se způsoby vymezování prostoru, hraničními znaky a rituály.
Cílem autorského kolektivu bylo zjišťovat, jak je obraz konvertity a konverze utvářen v různých typech textových a vizuálních pramenů, u různých vyznání, v různých sociálních skupinách a profesích a za konkrétních sociálních, geografických a náboženských podmínek Ve starší době znamenala konverze buď obrácení od odlišného náboženství ke křesťanské
Sedmá Psí vycházka nás zavede do Karlína – svérázné pražské čtvrti. Není velká, tramvají Karlínem projedete za pár minut, pěšky jím projdete zhruba za dvě hodiny. Proto si tuto městskou část můžeme prohlédnout celou, tedy od Florence až k Libni a od Vítkova až k Vltavě. Karlín vznikl původně jako pražská industriální periferie v první polovině 19.
Kniha přináší soubor chronologicky seřazených blogů a rozhovorů šesti lidí z šesti zcela odlišných odvětví, kteří měli pocit, že nemohou mlčet a musí se k situaci vyjadřovat - lidí, kteří se vzájemně osobně neznali, ale jejichž cesty se jako drobné potůčky postupně slévaly do jedné velké řeky pochopení a poznání: lékař Jan Hnízdil, politolog Michal
“It is the best-run and highest-quality Czech newspaper in the entire free world.” With these heart-warming words Jiří Voskovec belauded Hlas domova, the exile periodical issued by František Váňa in remote Australia for almost three decades. And yet, this book is about more than just Hlas domova; it is also about the rise of an alternative Czechoslovak exile centre in Melbourne.