Dětství spojené s pionýrským hnutím stále patří k životním zkušenostem výrazné části současné české společnosti. Přitom doposud chybělo moderní historické zpracování dějin Pionýrské organizace a různých charakteristických oblastí spjatých s pionýrským hnutím.
Jen málo evropských národů prožilo tak nešťastné dějiny, plné násilí, útlaku a odnárodňování. Pouze v raném středověku měli Ukrajinci vlastní stát, tzv.
Kniha se zabývá hranicí jako historickým a geografickým fenoménem ve středověké střední Evropě. Hledá odpověď na otázky, co je hranice, proč a jak vznikla a jak se vyvíjelo její chápání. Zabývá se způsoby vymezování prostoru, hraničními znaky a rituály.
Cílem autorského kolektivu bylo zjišťovat, jak je obraz konvertity a konverze utvářen v různých typech textových a vizuálních pramenů, u různých vyznání, v různých sociálních skupinách a profesích a za konkrétních sociálních, geografických a náboženských podmínek Ve starší době znamenala konverze buď obrácení od odlišného náboženství ke křesťanské
Sedmá Psí vycházka nás zavede do Karlína – svérázné pražské čtvrti. Není velká, tramvají Karlínem projedete za pár minut, pěšky jím projdete zhruba za dvě hodiny. Proto si tuto městskou část můžeme prohlédnout celou, tedy od Florence až k Libni a od Vítkova až k Vltavě. Karlín vznikl původně jako pražská industriální periferie v první polovině 19.
Kniha přináší soubor chronologicky seřazených blogů a rozhovorů šesti lidí z šesti zcela odlišných odvětví, kteří měli pocit, že nemohou mlčet a musí se k situaci vyjadřovat - lidí, kteří se vzájemně osobně neznali, ale jejichž cesty se jako drobné potůčky postupně slévaly do jedné velké řeky pochopení a poznání: lékař Jan Hnízdil, politolog Michal
“It is the best-run and highest-quality Czech newspaper in the entire free world.” With these heart-warming words Jiří Voskovec belauded Hlas domova, the exile periodical issued by František Váňa in remote Australia for almost three decades. And yet, this book is about more than just Hlas domova; it is also about the rise of an alternative Czechoslovak exile centre in Melbourne.
Kniha se zabývá českou političkou, publicistkou a jednou z prvních poslankyň československého parlamentu Luisou Landovou-Štychovou (18851969). Vychází z autorčiny rozsáhlé a dosud neprobádané pozůstalosti, dokumentující její veřejnou činnost po dobu bezmála šedesáti let.
Vídeňské vzpomínky Bedřicha Hlaváče byly psány jako vědomý pokus o rekonstrukci historické paměti společnosti. Hlaváč, dlouholetý vídeňský zpravodaj z dob císařského Rakouska, se snažil touto cestou připomenout mladému republikánskému Československu jeho někdejší kořeny, zrekonstruovat pro mladší generace lesk zlata i pozlátka císařské metropole.
Kniha představuje obsah politické komunikace mezi českými zeměmi a zahraničními mocenskými centry stoupenců stavovského povstání (16181620), jeho spíše neutrálních pozorovatelů i odpůrců. Hlavní pozornost autoři věnovali politické komunikaci českých nekatolických stavů s říšskými knížaty různého náboženského přesvědčení.
Kniha se zaměřuje na civilní administrativní exilové vlády a na tomto prostředí zkoumá prezentaci československého státu v exilu. Všímá si nejen všedního dne politiků a úřednictva, ale i úlohy ceremonielu a politického marketingu při vytváření československé značky.
Alice Garrigue Masaryková (1879–1966), výrazná osobnost české a slovenské společnosti první poloviny 20. století a první předsedkyně Československého červeného kříže, zasvětila svůj život práci v humanitární oblasti.
Muzikolog Viktor Velek s krátkým časovým odstupem navazuje na vlastní monografii věnovanou Richardu Kublovi (18901964) vydána též v NLN. Po česko-německy psané publikaci typu život a dílo nyní autor přichází s edicí Kublových memoárů.
Teorie státu a práva je věda systematicky se zabývající veškerými právně relevantními skutečnostmi. Zkoumá právo jakožto normativní systém a množinu právních norem. Dále se zabývá právními vztahy, pozicí práva ve společnosti, společenským působením práva, kulturou práva a vztahem práva a člověka. Zvláštní otázkou je vztah státu a práva.
Memoárová kniha českého národně socialistického politika a novináře Jóži Davida (18841968) evokuje jeho prožitky z dramatického a tragicky osudového desetiletí 19381948, kdy byl přímým účastníkem a často i spoluaktérem převratných historických dějů, politických a společenských procesů.
Čtvrtý z plánovaných šesti svazků první kompletní kritické edice korespondence Karla Havlíčka (18211856) zahrnuje bezmála dvě stě dopisů z přelomového roku 1848, valnou většinou zpřístupňovaných veřejnosti vůbec poprvé. Období je rámováno Havlíčkovou svatbou s Julií Sýkorovou a narozením dcery Zdenky.
Vojta Beneš (1878–1951), starší bratr československého ministra zahraničí a prezidenta Edvarda Beneše, původní profesí učitel, se během první světové války stal důležitou postavou protihabsburského odboje v USA.
Po únoru 1948 odešly z republiky do exilu tisíce lidí, včetně bývalých politiků, kteří se pokoušeli v zahraničí obnovit struktury politických stran, doma buď zakázaných, či přeměněných v neškodné satelity Komunistické strany Československa.
Když jsem tě spatřila, všechno zmizelo, říká vypravěčka a hlavní hrdinka románu o začátku osudové lásky. Mladá učitelka ve školce a student filozofie spolu po krátkém seznámení začnou hned žít a vše směřuje k vytoužené svatbě, cestě kolem světa, dětem.
Kniha popisuje vznik a vývoj kamerální účetní soustavy, používané na území dnešního Česka vedle účetnictví jednoduchého a podvojného nejpozději od doby Marie Terezie do roku 1954, a je vůbec první syntézou na toto téma v českém prostředí. Kromě detailní charakteristiky principů kamerálního účetnictví se zabývá rozšířením jedné z jeho verzí, tzv.