Dosud nejucelenější práce o stavu a výhledech české energetiky vychází ze zprávy Nezávislé energetické komise pod vedením Dany Drábové a Václava Pačesa. Členy komise byli Hynek Beran, Václav Cílek, Pavel Noskievič, Jan Procházka, Radek Škoda, Vladimír Štěpán a Vladimír Wagner Publikace je rozšířenou a upravenou verzí této Zprávy.
Oskar se těší na začátek sezóny, až vyrazí na dravce, na sumce, štiky a candáty. Když ovšem očekávaný den nadejde, onemocní angínou. Celý zoufalý se vrátí od lékaře domů a stane se zázrak: z koberce je najednou řeka. Spirálovitý ornament se proměnil ve vodní vír, hnědé puntíky jsou kameny čnící z vody. Oskar vezme prut a uloví kobercovou štiku.
V lese nedaleko Kounovských řad se od roku 2011 vynořují z jehličí a podrostu kamenné monumenty. O příběhu jejich ožívání píše Václav Cílek: „Domnívám se, že oblast kolem Kounova a jeho kamenných řad představovala monumentální ceremoniální krajinu z doby, kdy vzpomínka na krásnou Helenu, udatného Achilla a hrdiny trojské války byly ještě živé.
Pupi, Pupín, Pupulín, Pupánek & Company je bratrem Dona Quijota i Bustera Keatona-Friga. S někdy až naivní představou o fungování světa se románový hrdina vrhá i do marných a zcela zbytečných bojů. Testuje tak systém, ale především sám sebe a je jedno, zda při tom prochází temnotami „socialismu“ nebo „kapitalismu“.
Prozaické miniatury, v nichž se – stejně jako ve skutečném životě – ocitáme na nejisté půdě mnoha světů, modelů a neuvěřitelných pojednání. Jejich repertoár je široký – od autobiografických zpovědí přes postřehy poutnické, imaginativní, paravědecké a patafyzické až k črtám o politických, společenských a mediálních žvástech a pověrách.
Svět se schovává za slova, za řeč, do zářečí, anebo naopak – teprve řeč dává světu život. V druhé sbírce Renaty Bulvové je od obojího a přitom dohromady: nachází jemné paradoxy každodenní, všední existence, její bezděčná kouzla, radosti i smutky.
Neúnavný hrdina v pruhovaném tričku, jedenáctiletý hypergénius Fanouš, se vydává do dalšího boje s nadpřirozeným neřádstvem. Tentokrát nedobrovolně, unese ho totiž spisovatelka záhadologické literatury Ivana Mackerlová. Vše se nakonec zvrhne v monumentální dobrodružnou cestu kolem světa, na které číhá tajuplno a záhadno za každým rohem.
Druhý díl komiksové série Fanouš. Jedenáctiletý hypergénius likvidující paranormální sajrajt je tentokrát se svou neodlučitelnou kamarádkou Klytorou odvlečen na tajuplnou planetu. Padnou do zajetí zlé královny, která je propustí jen pod podmínkou, že Klytora splní tři nesplnitelné úkoly.
Rozhovory a eseje z první poloviny devadesátých let rozšířené o knižně nevydané dialogy a úvahy z let 1998-2012. Václav Bělohradský se snaží pěstovat filosofii jako literární žánr, který se nerozvíjí za univerzitními zdmi, ale naopak zdi bourá, především zdi oddělující od sebe vznešené a obyčejné, elitní a masové.
Editor a hlavní autor Václav Cílek přizval ke spolupráci na knize řadu renomovaných českých sociologů, filosofů, publicistů, psychologů, historiků, přírodovědců i další autory, kteří se zabývají vyhlídkami na život v dočasném chaosu, mj.
Popík je Spolčení hlupců po česku. Společný pro obě knihy je typ humoru, satira, sarkasmus, ironie, nadsázka, absurdita. Oba texty napsali autoři, podléhající často depresi. Stejná je zhruba i doba, která uplynula od napsání obou knih po jejich vydání. Na rozdíl od J. K. Toola se autor Popíku ještě nezabil.
Autobiografický román Rady Biller (1930) je nahlédnutím do zkušenosti společných ruských a českých dějin 20. století od předválečných dob do začátku let sedmdesátých. Příběh Ley začíná v tehdy nádherném Baku třicátých let, kde přišla na svět jako dcera židovské matky a arménského otce.
První díl komiksové série Fanouš. Kdo je Fanouš?
Eva Zaoralová je filmová novinářka a překladatelka. Jejím vyprávěním procházejí velcí režiséři, ale také kolegové z redakcí, píše o tom, jak se žilo v Československu a jakého uznání dosahovala česká kinematografie ve světě, co se dělo v zákulisí, jak se i jí změnil život po roce 1989.
Básnická sbírka odrážející současné pocity člověka uprostřed už probíhajících, ale i nadcházejících a často jen tušených změn. Verše patří v současné české poezii ke zralé tvorbě, jsou často záměrně velmi přímočaré a proto srozumitelné i čtenářům, kteří k básním přistupují opatrně.
Druhá kniha fejetonů volně navazuje na předešlý úspěšný Osmý den týdne. K babičce, hlavní postavě prvních příběhů, se tentokrát výrazněji připojuje Hvížďalův dědeček a další postavy české společnosti 20. století ?
Příběhem manželské dvojice, v němž se prolínají zážitky a vzpomínky z domovského Jeruzaléma a Prahy, se poprvé v českém překladu představuje výrazný palestinský spisovatel Mahmúd Šukajr (1941). Do kratičkých povídek se promítají rodinné historky i literární inspirace – vypravěč se stylizuje do postavy Dona Quijota, ale setkává se i s Josefem Švejkem.
Příběh celé knihy se klene od třicátých let až k prvním poválečným dekádám, ale odehrává se v šesti povídkách, které jsou propojeny postavami a motivy oněch let. Z hlavního dějiště, česko-německého pohraničí, přesahuje vyprávění do německojazyčného prostoru od Alsaska po východní Polsko.