Románový debut Lucie Faulerové je nesentimentální a drásavá prozaická výpověď o dnešní mladé ženě – o jejím „ne vztahu“ k dětem a k mateřství, jež je únikem ze samoty a dosažením doživotní moci ovládat někoho druhého.
Vynikající česká herečka Marie Tomášová, která vtiskla tvář českému divadlu šedesátých let na prknech Národního divadla a Divadla za branou, aby po celých dalších dvacet let nesměla z politických důvodů vstoupit na prkna českých divadel, napsala knihu, která není jen vzpomínáním na dobu minulou, ale svébytným prozaickým textem.
Obsažný, střídmě a přitom velice čtivě napsaný životopis jedné z nejvýznamnějších osobností českého kulturního a společenského života druhé poloviny dvacátého století.
Soubor více než osmi desítek esejů z pera básníka, dokumentaristy a publicisty Miloše Doležala svým rozpětím, vrstevnatostí a výtečnou stylistickou úrovní vstupuje do esejisté řady nakladatelství Torst.
Fantastická próza Outsider uzavírá rozsáhlou tetralogii Chaima Cigana Kde lišky dávají dobrou noc.
Další z řady komentovaných fotoreprintů vydávaných nakladatelstvím Torst přináší první svazek bibliofilské Edice 69 Jindřicha Štyrského se zasvěceným doslovem historika umění Karla Srpa. Srp si všímá zejména původních ilustrací Toyen, jedinečných v kontextu výtvarných děl inspirovaných Sadovým dílem.
Kniha představuje vůbec poprvé Karla Kryla jako prozaika. Vedle stěžejní rozsáhlé prózy Člověk, kterou napsal v mnichovském exilu na počátku sedmdesátých let a v níž konfrontuje svá mladá „teplická léta“ s pronikavou reflexí situace exulanta, jsou v knize obsaženy i dosud knižně nepublikované povídky, pohádky, fejetony a úvahové a příležitostné texty.
První svazek monumentálního deníkového díla významného českého filmového režiséra. Nejde o běžný deník, ale o vyzrálé literární dílo, jedinečnou kroniku své doby. Z Juráčkova deníku vyšla dosud jen část zachycující šedesátá léta. Již ta ukázala, že jde o mimořádné dílo hodnoty nejen dokumentární.
Tváře ve stínu Zdeňka Kalisty, jak vyšly ve svém prvním vydání na sklonku šedesátých let, patřily k nejhodnotnějším českým knihám vzpomínkových medailonů významných literárních osobností.
Román Jáchyma Topola evokuje na příběhu dětí přízračný svět české vesnice sklonku šedesátých let. Je ovšem zejména nadčasovým románem archetypálním – zobrazením různých podob zla (společenského i osobního) a hledáním cesty k naději. Strhující jazyk vyprávění vtahuje čtenáře do napínavého děje s tajemstvím.
Hrdinové Topolova románu, kočovný herec Táta se svou alkoholickou ženou a dvěma synky, křižují Evropou, aby se pokusili nalézt staronový domov na březích Sázavy.
Román známého básníka a prozaika, autora románů Sestra, Anděl a Noční práce. Topol v románu účtuje s traumatem osmašedesátého roku metodou brutální grotesky, která vyústí v rozpoutání třetí světové války v české kotlině. Jeho hrdinům chybí heroismus, o to víc oplývají malicherností, rasismem a nedostatkem vyšších ideálů.
Jedna z klíčových próz české literatury 90. let, která se dočkala i filmového zpracování, vychází s původními linoryty Michala Cihláře a v grafické úpravě Juraje Horvátha, kterou čtenáři znají z Topolova románu Kloktat dehet.
Pátrání po stopách dějin se stejně jako u Topolových předchozích próz i v této novele proplétá se surreálně-karnevalovým dějem. Lakonicky vyprávěný příběh je archeologií hrůzy, vrstvu za vrstvou odkrývá území novější evropské minulosti.
Román vypráví o životě v exilu a o hledání spravedlnosti. Zatímco v rodné zemi komunisté budovali diktaturu, stavěl Jan Antonín Baťa v brazilské džungli nové Zlíny. Ideál nadšeného baťováka s pevně naplánovaným životem dostává na novém kontinentu úplně jiné rozměry a boj s chaosem nikdy nekončí.
Druhý svazek monumentálního deníkového díla významného českého filmového režiséra zahrnuje jeho deníkové sešity č. 12–22 z období let 1956–1959, kdy po vyhazovu z filologické fakulty nakonec sehnal práci ve Vesnických novinách v Nymburce a poté byl přijat ke studiu dramaturgie a scenáristiky na FAMU.
Z trojice pardubických bratří Vokolků, mimořádného zjevu české kultury 20. století, byl po dlouhá desetiletí znám především nejmladší z nich – spisovatel Vladimír Vokolek.
Václav Havel byl fotografován mnoha českými i světovými fotografy, o žádném z nich se však nedá říci to, co o Bohdanu Holomíčkovi: že byl Havlovým blízkým přítelem, kamarádem po sedmatřicet let – od roku 1974 až do jeho smrti.
Reedice prvního úplného, kritického a komentovaného vydání knihy Julia Fučíka, díla historika Františka Janáčka, který ve svých komentářích zhodnotil své mnohaleté podrobné studium českého domácího odboje za druhé světové války. Reedici k vydání přehlédl, doplnil a aktualizoval literární historik Pavel Janáček.
Krylogie, jež nyní vychází ve druhém samostatném knižním vydání, patří k nejpozoruhodnějším dílům v dějinách české populární hudby, ale stejně tak je i významným dílem literárním.
