Na téměř třístech starých pohlednicích, fotografiích a kresbách kniha čtenáři představuje Priessnitzovy léčebné lázně od doby jejich zakladatele Vincenze Priessnitze, přes jeho pokračovatele až po současnost.
Co mají společného E. E. Kisch a Alfred Redl, Klementina Hanušová a Miroslav Tyrš, Václav Brožík, Milan Rastislav Štefánik, malíř Kamil Lhoták, Alfréd Radok a Blanka Waleská, žena slavného zápasníka Miroslava Frištenská, nebo sochař Bohumil Kafka?
Kniha poutavě líčí životní osudy a objevy geniálního léčitele Vincenze Priessnitze (1799-1851), zakladatele novodobé vodoléčby a prvního vodoléčebného ústavu na světě - dnes Priessnitzovy léčebné lázně a. s.
Kniha Literární hrátky s českým jazykem odkrývá čtenáři jeho až nečekané možnosti.
Stěžejními tématy této práce jsou změny v titulatuře, podoba nobilitačního procesu, a v neposlední řadě také zásluhy, díky kterým bylo možné stát se v pobělohorském období, resp. v letech 1627–1657, šlechticem. V této době bylo v českých a rakouských dědičných zemích nastoleno mnoho legislativních změn, které ovlivnily mimo jiné nižší šlechtu.
Kniha přináší souhrn informací týkajících se dějin bývalého dominikánského kláštera a kostela Zvěstování Panny Marie v Šumperku, stavebního vývoje a rozsáhlé rekonstrukce objektu.
Kniha zaměří svou pozornost na životní osudy známého husitského hejtmana Jakoubka z Vřesovic. Tento původem moravský šlechtic se poprvé objevil v pramenech teprve roku 1426 jako hejtman v Bílině a jeho aktivity v předchozím období mohou být pouze tušené.
V první části seznámí kniha čtenáře s životem V. Priessnitze (1799-1851), průkopníka novodobé přírodní léčby a jím založeným prvním vodoléčebným ústavě na světě - dnes Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník. Druhá část knihy pojednává o jednotlivých léčebných procedurách, jak byly zdokumentovány dobovými kresbami a výpověďmi pacientů.
O osobnosti uherského a českého krále Ladislava Pohrobka (1440–1457) dosud nevyšla žádná ucelená monografie (česky ani v jiném jazyce). Práce D. Papajíka je prvním pokusem o celkové zachycení jeho životní cesty. I když král zemřel v mladém věku, prožil velice dramatický život plný mnoha zákrut, zápletek a intrik v neklidné střední Evropě poloviny 15. století.
Na historických snímcích jsou v publikaci zachyceny tři turistické cíle a to Suchý vrch, Severomoravská chata a Lázek. Mezi těmito chatami a rozhlednou jsou zachyceny obce poblíž bývalé zemské hranice.
Bitva na Bílé hoře 8. listopadu 1620 je bezesporu jedním z klíčových momentů třicetileté války a neblahým dnem českých dějin. Širší veřejností je často vnímána za národní tragédii s dalekosáhlými následky.
Ze severní Moravy pocházelo mnoho zajímavých osobností, které se zapsaly do naší moderní historie. Zvláštní skupinu tvoří vojáci – účastníci prvního i druhého odboje. Patřil mezi ně i rodák z Brníčka Karel Lukas, jehož osudy zůstávají poněkud zapomenuty. Jeho vojenská kariéra mu dala přitom prožít neobyčejné události a setkat se zajímavými lidmi.
Císař Ferdinand III. (1608–1657) se narodil v období, kdy vrcholil tzv. habsburský bratrský rozkol (mezi Rudolfem II. a Matyášem), a dospěl za třicetileté války, během níž se stal jako „generalissimus" nástupcem Albrechta z Valdštejna ve velení císařské armády.
Výbor textů především meziválečné provenience české humanitní vědy byl uspořádán tak, aby čtenářům přiblížil postupné pronikání strukturalismu do českého historického myšlení. Antologie je tvořena výňatky z rozsáhlejších publikací i kratších studií J. Slavíka, I. A. Bláhy, J. L. Fischera, J. Mukařovského, Z. Kalisty a F.
Kniha představuje české historické myšlení ovlivněné strukturalismem, a to nejen v kontextu historické vědy. Autorka se zabývá výraznými osobnostmi českého meziválečného vědeckého kontextu a představuje, místy s přesahem do druhé poloviny 20.
Kniha neobyčejných příběhů obyčejných lidí z prostředí jihoamerických českých emigrantů, kteří nezapomínají na své kořeny, vzpomínají na minulost v konfrontacích ze současností. Příběhy jsou někdy až magické, drsné – možná také dané pro nás exotickým prostředím, kde autorka knihy tvoří a žije.
Vzpomínky třiceti tří lidí z období 2. světové války, komunismu, sovětské okupace… Jde o jedinečné lidské osudy, je to kniha o zapomenutých hrdinech, o lidech, kteří se báli, nacházeli a ztráceli sílu, obětovali se za to, co si dnes tolik užíváme – svobodu.
Výpravná obrazová publikace známého fotografa jesenické přírody Ivo Netopila na 290 snímcích objevuje nevšední krásu Jeseníků od Králického Sněžníku po Hrubý Jeseník, místa a zákoutí méně známá nebo úplně neznámá.
Zastřelení 38 bezbranných a nevinných mužů v Javoříčku příslušníky protipartyzánského komanda je neomluvitelné a vraždou navždy zůstane. Ale v malé moravské osadě nedaleko hradu Bouzov se odehrával i příběh nenávisti, lásky, zrady a pomsty.
Kniha „Místopis Novohradska“ přibližuje zájemcům o oblast historii jednotlivých míst bývalého novohradského okresu a přilehlých Novohradských hor. V úvodu se lze seznámit za pomoci úvodu se stručnými dějinami celého Novohradska. Všechna města, městečka a vesnice jsou seřazeny podle abecedy.