Petr Volf je zastihuje v nejrůznějších životních etapách: na samém vrcholu, kdy se zdá, že jejich pohodu nemůže nic narušit, ale také v okamžiku krize, v němž se tvůrcům nic nedaří, a přesto se odmítají neblahé skutečnosti poddat, i kdyby se měli upsat ďáblu.