Identita geniálního francouzského matematika Nicolase Bourbakiho, autora rozsáhlé řady monografií, které významně ovlivnily vývoj moderní matematiky a její výuky ve dvacátém století, byla vždy opředena závojem tajemství. Zasvěcení znali skutečnost, mnozí tušili nějakou čertovinu, ostatní dodnes věří tomu, že Bourbaki je člověk z masa a kostí.
Abraham Lewin vyučoval na židovské střední škole ve Varšavě. V roce 1940, kdy došlo ke zřízení varšavského ghetta, mu bylo 47 let. Počátkem roku 1943, několik měsíců po manželčině deportaci a smrti, pravděpodobně zahynul i se svou dcerou v koncentračním táboře Treblince.
Publikace, jež vychází u příležitosti stejnojmenné výstavy se zabývá akademickou malbou v první polovině 20. století v Čechách, sleduje tedy jakési paralelní dějiny umění, běžící vedle "velkého", dobře zpracovaného a stále důkladněji prozkoumávaného vývoje české moderny a avantgardy.
Jedno z největších děl světové literatury vychází ve skvělém, dnes již klasickém překladu vynikajícího českého překladatele, literárního historika a básníka Otokara Fischera. Text knihy vychází z třetího vydání obou dílů Fausta v nakladatelství Odeon (1982), které redigovala Božena Koseková.
Slovník obsahuje nejdůležitější termíny ze všech oborů moderní techniky a vědy. Je určen překladatelům vědeckotechnických a obchodních textů, technikům, inženýrům, vědeckým pracovníkům, učitelům a studentům vysokých škol.
Jméno autora je známo především milovníkům Prahy - napsal řadu průvodců po Praze i dalších pragensií. Málokdo však tuší, jak dramatické byly jeho životní osudy.
Kniha bývalého amerického zpravodajského důstojníka se zabývá činností sovětských zpravodajských služeb na přelomu třicátých a čtyřicátých let 20. století.
Vztahem filmu a perspektivního malířství se filmová věda zabývá již od začátku 20. století. Od sedmdesátých let tento zájem zintenzivněl a přímá spojitost mezi malbou (počínaje obdobím quattrocenta) a filmem (a dále i novými médii) se stala tématem hojně diskutovaným nejen ve filmové vědě, ale i v kunsthistorii a v tzv. vizuálních studiích.
Čtvrtý díl rozsáhlého čtyřdílného kompendia, jež podává ucelený výklad o vývoji české literatury v období od konce druhé světové války do pádu komunistického režimu v roce 1989, se zabývá Ústavu pro českou literaturu AV ČR, se autorsky podílí řada literárních vědců z nejrůznějších institucí, vedle pražského a brněnského pracoviště Ústavu pro
Publikace přináší profily více než osmdesáti básnických, prozaických a dramatických děl, která vstoupila do kontextu českého literárního vývoje (tvořeného samozřejmě i literaturou exilovou a samizdatovou) až po roce 1989, v mimořádné periodě znovuscelení , pro niž v dějinách moderní české literatury neexistuje analogie.
Autor knihy Mysl v jeskyni se svým kolegou zkoumají složitou pavučinu víry, mýtů a společnosti v neolitickém období, kdy se zrodilo zemědělství a třídně rozdělená společnost, jak ji známe dnes.
Jak funguje jazyk a jak se učíme mluvit? Proč se jazyky během doby mění a proč mají tolik zvláštností a nepravidelností?
Bakterie, s nimiž člověk přichází do styku, tvoří mikrosvět, do něhož lze nahlédnout mikroskopem. Ačkoliv je takový pohled fascinující, odhaluje jen část skutečnosti.
Tento text má tři relativně samostatné části. První část s názvem Evoluční ontologie pojednává o podstatě této nové ontologické koncepce. Pozornost se tu věnuje nejen problému přirozené a kulturní evoluce, ale také málo známému problému informace.
Velké elektronické jazykové korpusy se staly během posledních zhruba patnácti let pro lingvisty vyzývavou realitou, která volá nejen po nových metodách, ale i po nových cílech výzkumu přirozených jazyků. Teprve tyto korpusy umožňují systematický výzkum a poznání např. toho, jak jsou v psané češtině 21. století u cizích jmen zakončených na -e (Goethe, Hesse atd.
Nové vydání italských dialogů Giordana Bruna v českém překladu J. B. Kozáka přináší dnešním čtenářům základní texty o kosmologických úvahách tohoto význačného filosofa.
Džunglí zarostlé zříceniny chrámů Angkor Vatu či měst Mayů varují: Nemohlo by se to stát také nám?
Tři novely (Holubi v trávě, Skleník, Smrt v Římě) napsané již v první polovině padesátých let na osudech jednotlivců reflektují nedávnou německou nacistickou minulost a sledují i její rezidua v přítomnosti a prorůstání do budoucnosti. Závažné, čtenářsky náročné, ale poutavé dílo vyznačující se velkou obrazivostí a filosofickým přesahem a dosahem.
Kniha amerického historika, specialisty na východní Evropu a zejména na dějiny českých zemí Hugha Agnewa uvádí čtenáře do hlavních témat českých dějin: líčí jejich základní obrysy od pravěku až po vstup České republiky do Evropské unie. Autora zajímá, co si sami Češi ze své historie pamatují, na co se naopak rozhodli zapomenout a kým se rozhodli být.
Publikace zpracovává téma, které vypadá na první pohled spíš jako okrajové, ale ve skutečnosti představuje jednu z nejdramatičtějších a nejzajímavějších kapitol novodobé české historie: dějiny české diplomacie po 15.