Devět příběhů dětí, rodičů a učitelů, které ukazují co nejširší spektrum „problémového chování“ (nejen) ve škole. Prostřednictvím těchto příběhů se autoři snaží naznačit, v jakých směrech mohou různé druhy „problémového chování“ ovlivňovat život dítěte, jeho rodiny a lidí, kteří se podílejí na jeho vzdělávání.
Publikace se velmi podrobně věnuje specifikům smyslového vnímání u lidí s autismem a s Aspergerovým syndromem. Je určena pro odbornou veřejnost, cenné informace zde však najdou i rodiče dětí s autismem a všichni, kdo se o téma autismu zajímají.
Děti s autismem (ale nejen ony) mívají deficity v sociální oblasti. Nejsou si jisty, jak se mají v určitých situacích chovat, jak řešit některé problémové situace, které např. při pobytu ve školním či mimoškolním kolektivu vznikají. Např.
Publikace seznamuje čtenáře s postupy při vzdělávání dětí a žáků se zrakovým postižením a podrobně popisuje podporu asistentem pedagoga. Odpovídá mimo jiné na některé z následujících otázek – Kdy nastane při vzdělávání situace, kterou je vhodné řešit pomocí podpory asistentem pedagoga? Jak tuto podporu poskytovat?
I když je svět prima místo k žití, čeká a číhá zde na děti mnoho nebezpečí. Někdy jde jen o drobné nepříjemnosti, když se třeba lehce říznou o nůž nebo sbírají odpadky, ale může jít i o opravdu život ohrožující situace, když se naklánějí z oken nebo spadnou do bazénu.
Jak pracovat s třídním kolektivem, ve kterém je integrováno dítě s poruchou autistického spektra (PAS)? Jak podpořit pozitivní klima ve třídě a předcházet tak šikaně? Kdy je třeba informovat spolužáky dítěte s PAS a jejich rodiče o tom, že do třídy bude takové dítě docházet? Kdy je takováto intervence naopak na škodu?
Kolik úsilí stojí být krásný? Být štíhlý? Kolik slz a odříkání? Kolik dlouhých nocí a zoufalých pohledů do zrcadla? Kolik trápení se s dietou a cvičením nikoli z radosti z pohybu, ale kvůli nespokojenosti s tělesnými proporcemi a nutnosti s tím něco udělat, kterou sami sobě diktujeme?
Publikace je souborem úvah, fejetonů, příběhů a sebereflexí. Autor, zkušený psychoterapeut a supervizor, někdy s lehkou nadsázkou a mírným cynismem, jindy vážnějším tónem, pojednává o různých tématech, s nimiž se setkává ve svém profesním i soukromém životě.
Péče o dítě s Aspergerovým syndromem je pro rodiče a další blízké osoby nejen velkou zátěží, ale i výzvou pro jejich osobnostní růst. Pro rodiče může být jejich dítě zrcadlem, které odráží riziková a slabá místa jejich osobnosti, včetně jejich přístupu k sobě samým, k životu a ke druhým lidem obecně.
Chybějící zpětná vazba ze strany dítěte na sociální podněty rodičů, nepřiměřené sociální chovaní dítěte v rámci širší rodiny i mimo domov vytváří nejen v rodičích, ale i v jejich okolí pochybnosti o správném výchovném působení. Situace rodiny, do které se narodí dítě s autismem, je velmi obtížná.
Poruchy autistického spektra (PAS) patří k nejzávažnějším poruchám dětského vývoje. Dopady diagnózy, ovlivňující všechny oblasti života dítěte i jeho rodiny, některé žáky s PAS natolik hendikepují, že bez velmi individualizovaného přístupu by nebylo jejich vzdělávání vůbec možné.
Na knižním trhu ojedinělá publikace, která poskytuje ucelený pohled na oblasti, které v souvislosti s homosexualitou (či dalšími podobami sexuality) bývají vnímány jako problematické či kontroverzní – na dětství, dospívání, partnerské vztahy a v neposlední řadě na rodičovství párů stejného pohlaví.
Publikace se věnuje problematice šikany u dětí s Aspergerovým syndromem a vysoce funkčním autismem. Autoři navrhují nejen její řešení, ale především čtenáře seznamují s možnostmi prevence tohoto jevu, který je u dětí s autismem velmi častý.
Druhé vydání úspěšné příručky odráží významné legislativní změn v oblasti vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Autoři s bohatou zkušeností z praxe se podrobně věnují inkluzi, všem jejím aspektům a odpovídají na některé z mnohých otázek: Kdo mi pomůže vyřešit potíže mého dítěte ve škole?
Asistent se stává stále častěji součástí výuky na základních i středních školách. Praxe však přináší stále více otázek, na které chybějí odpovědi. Jaká je přesně role asistenta? Jaký je rozdíl mezi asistentem pedagoga a osobním asistentem? Jak může škola získat finance potřebné pro vytvoření takové funkce?
Kniha je určena pro rodiče, kteří mají doma dítě s vadou řeči a neví si s ní rady, nebo si nejsou jisti, zda při jejím zvládání postupují správně. V dnešní době nejsou vady řeči u dětí nic výjimečného.
Vyhoření se v naší společnosti stává stále častějším jevem. Je možné tomuto stavu nějak předcházet? Co už je vyhoření a co je ještě „pouhá“ únava?
Ve škole mi učení šlo a motivace pro mě nikdy nebyla problém. Samostatně jsem vždycky pracovala velmi dobře – dokonce i dnes mě lidé označují za pracovitou. Sociálně jsem ale byla idiot. Mix vzdělávání a sociálních kontaktů s vrstevníky byl zárukou toho, že selžu v obojím.
Kdy jindy než o Vánocích si najdeme čas společně číst a zpívat?