Kniha bývalého amerického zpravodajského důstojníka se zabývá činností sovětských zpravodajských služeb na přelomu třicátých a čtyřicátých let 20. století.
Román, na němž matematička a pedagožka Joan Spicciová pracovala víc než deset let, zachycuje skutečný příběh Sofie Kovalevské, její pozoruhodnou osobní proměnu, kdy z mladičké dívenky, žijící v Sankt Peterburgu životem sešněrovaným společenskými konvencemi, se stala první žena, která získala doktorát z matematiky.
Vztahem filmu a perspektivního malířství se filmová věda zabývá již od začátku 20. století. Od sedmdesátých let tento zájem zintenzivněl a přímá spojitost mezi malbou (počínaje obdobím quattrocenta) a filmem (a dále i novými médii) se stala tématem hojně diskutovaným nejen ve filmové vědě, ale i v kunsthistorii a v tzv. vizuálních studiích.
Čtvrtý díl rozsáhlého čtyřdílného kompendia, jež podává ucelený výklad o vývoji české literatury v období od konce druhé světové války do pádu komunistického režimu v roce 1989, se zabývá Ústavu pro českou literaturu AV ČR, se autorsky podílí řada literárních vědců z nejrůznějších institucí, vedle pražského a brněnského pracoviště Ústavu pro
Publikace přináší profily více než osmdesáti básnických, prozaických a dramatických děl, která vstoupila do kontextu českého literárního vývoje (tvořeného samozřejmě i literaturou exilovou a samizdatovou) až po roce 1989, v mimořádné periodě znovuscelení , pro niž v dějinách moderní české literatury neexistuje analogie.
Autor knihy Mysl v jeskyni se svým kolegou zkoumají složitou pavučinu víry, mýtů a společnosti v neolitickém období, kdy se zrodilo zemědělství a třídně rozdělená společnost, jak ji známe dnes.
Jak funguje jazyk a jak se učíme mluvit? Proč se jazyky během doby mění a proč mají tolik zvláštností a nepravidelností?
Bakterie, s nimiž člověk přichází do styku, tvoří mikrosvět, do něhož lze nahlédnout mikroskopem. Ačkoliv je takový pohled fascinující, odhaluje jen část skutečnosti.
Tento text má tři relativně samostatné části. První část s názvem Evoluční ontologie pojednává o podstatě této nové ontologické koncepce. Pozornost se tu věnuje nejen problému přirozené a kulturní evoluce, ale také málo známému problému informace.
Velké elektronické jazykové korpusy se staly během posledních zhruba patnácti let pro lingvisty vyzývavou realitou, která volá nejen po nových metodách, ale i po nových cílech výzkumu přirozených jazyků. Teprve tyto korpusy umožňují systematický výzkum a poznání např. toho, jak jsou v psané češtině 21. století u cizích jmen zakončených na -e (Goethe, Hesse atd.
Nové vydání italských dialogů Giordana Bruna v českém překladu J. B. Kozáka přináší dnešním čtenářům základní texty o kosmologických úvahách tohoto význačného filosofa.
Džunglí zarostlé zříceniny chrámů Angkor Vatu či měst Mayů varují: Nemohlo by se to stát také nám?
Tři novely (Holubi v trávě, Skleník, Smrt v Římě) napsané již v první polovině padesátých let na osudech jednotlivců reflektují nedávnou německou nacistickou minulost a sledují i její rezidua v přítomnosti a prorůstání do budoucnosti. Závažné, čtenářsky náročné, ale poutavé dílo vyznačující se velkou obrazivostí a filosofickým přesahem a dosahem.
Kniha amerického historika, specialisty na východní Evropu a zejména na dějiny českých zemí Hugha Agnewa uvádí čtenáře do hlavních témat českých dějin: líčí jejich základní obrysy od pravěku až po vstup České republiky do Evropské unie. Autora zajímá, co si sami Češi ze své historie pamatují, na co se naopak rozhodli zapomenout a kým se rozhodli být.
Publikace zpracovává téma, které vypadá na první pohled spíš jako okrajové, ale ve skutečnosti představuje jednu z nejdramatičtějších a nejzajímavějších kapitol novodobé české historie: dějiny české diplomacie po 15.
Souhrnná příručka ikonografie buddhismu mahájány a tantrajány ztvárňuje veškeré nadpozemské bytosti, jež jsou v duchovním životě severní Indie stejně jako Tibetu, Nepálu, Bhútánu a Mongolska předmětem vzývání a uctívání, ale také velké osobnosti z dějin buddhistického učení.
Emma Bovaryová je obětí středostavovských konvencí poloviny 19. století. Jako mladou romantickou dívku ji provdali za venkovského lékaře, a ona tak příliš záhy poznává ubíjející monotónnost manželského života. Snaží se před nudou uniknout malým flirtem a marnotratnými nákupy, což značně otřese rodinným rozpočtem.
Pro vývoj vědy jsou důležité nejen jednotlivé významné osobnosti, ale i skupiny vědců, které společně usilují posunout poznání novým směrem. Jednou z prvních takových skupin v dějinách moderní lingvistiky byl Pražský lingvistický kroužek, založený před osmdesáti lety.
V roce 2008 nás opět čeká "osmičkové" výročí - jedno z těch, které nás osudově provází dějinami, výročí Mnichovské konference z roku 1938, která způsobila dočasný zánik československého státu a umožnila Hitlerovi zahájit jeho vysněnou válku za světovládu.
Inspirován Chaucerovými Canterburskými povídkami vyráží autor s tlupou svých čtenářů na pouť k úsvitu evoluce, ode dneška až po vznik života - prvních replikujících se molekul. Začíná u organismů, které známe nejvíce, tedy u člověka, a při sestupu do "evolučního podzemí" postupně sbírá další skupiny organismů.