Kniha obsahuje výběr dvacetišesti prozaických povídek z díla Karla Poláčka, čtené v rámci festivalu Město čte knihu v Šumperku. Hlavní téma povídek jsou příběhy a osudy lidí na periferii velkoměsta, zejména však maloměsta.
Vzpomínky padesátidevíti pamětníků ze severní Moravy z období 2. světové války, sovětské okupace, komunismu… Příběhy, které si přečtete, jsou kruté, o smrti, strachu, bolesti, ale také o odvaze, vzdoru a statečnosti. Příběhy vychází z autentických výpovědí pamětníků, které navazují na projekt občanského sdružení Post Bellum.
Osudy rodáka z lucemburského předměstí, původně jízdního posla tamější provinciální rady, jsou vzornou ukázkou možností kariéry jedince s nadstandardními vojenskými a úřednickými dovednostmi.
Příběh o kuřeti z drůbežárny, které se náhodou dostane na svobodu během převozu na jatka. Prožije několik měsíců ve volné přírodě, odolá nástrahám a nebezpečí. Má utkvělou představu, že se jednou stane ptákem a bude létat. S příchodem zimy strádá v lese, nakonec skoro umrzne.