Napínavý detektivní román z pera manželské dvojice píšící pod pseudonymem Lars Kepler. Je běžné, že policie při vyšetřování komplikovaných případů využívá pomoci spiritualistických médií. Ale není zaznamenán jediný případ, kdy by médium přispělo k vyřešení případu. Flora Hansenová sama sebe nazývá spiritualistickým médiem.
Jednoho dubnového rána roku 2008 zmizí na své pravidelné procházce lesoparkem vysloužilý vysoce postavený námořní důstojník Hakan von Enke. Vyšetřování případu má na starosti stockholmská policie a komisař Wallander s ním nemá nic společného — tedy oficiálně. Jenže zmizelý důstojník se měl stát tchánem jeho dcery.
Monografie František Hrubín (z nápověd archivních fondů) navazuje na hrubínovskou bibliografii, edici básnických sbírek a edici dopisů, které vyšly v Hostu dříve. Sleduje tvůrčí osobnost Františka Hrubína tak, jak jej představuje jeho jedinečné básnické, prozaické a překladatelské dílo určené zvláště pro dospělé čtenáře.
Román Veita Heinichena rozkrývá zločinné praktiky v příhraniční oblasti blízko přístavního města Terst, kde autor žije. Do hry se dostávají spekulace s obrovskými sumami peněz a politické i sociální nepokoje v Evropě.
Polský spisovatel Janusz Głowacki vytváří barvitý psychologický a sociální obraz, v němž se scény ze života Jerzyho Kosińského střídají s příběhem vypravěče, který o něm píše fi lmový scénář.
Úspěšný a čtivý debut americké spisovatelky Eleanor Brownové je vtipný a vážný zároveň. Díky tomu, že Brownová celý román vypráví v první osobě množného čísla, zachycuje propojení sester i na stylistické rovině. Toto „kolektivní“ vyprávění představuje kvalitní beletrii nejen pro ženy.
Olga Tokarczuková je nejúspěšnější a nejprodávanější polskou autorkou, která vstoupila do literatury v devadesátých letech. Román Denní dům, noční dům situovala autorka do oblasti Kladska, kde poblíž českých hranic našla svůj nový domov. Každá věc má svou temnou a světlou stránku - píše autorka, obdivovatelka C. G.
Beatnickou poetikou nabitý Pašerák snů je volným pokračováním autorovy prvotiny Modrej soumrak nad městem; oba texty nyní vycházejí dohromady v jedné knize. Hlavním hrdinou Pašeráka snů je autorův literární dvojník Eduard Remody, který je posedlým vypravěčem svého života.
Stöhrova čtvrtá sbírka — básně civilní, nenucené, a přesto také okouzlené, melancholické a ironicky hravé. Stesk a smích. Pocity, které zažíváme, když končí neděle, odjíždí pouť, zkrátka „je po sezóně“.
V pořadí pátá sbírka Petra Hrušky je plná neklidu, ne však těkavosti. Naopak. Tenhle nepokoj má svou pomalost, váhu a zaťatost, své hrany. Těžkne, tlačí, dře, znaveně se vrývá pod kůži. Život je již za půlí své pouti, podstatná poznání, zásadní chvíle, činy, zvraty i chyby máme za sebou, ale svět a život nepřestávají naléhat.
Děj románu se odehrává v Bergenu devadesátých let dvacátého století, kdy se formovala tamní obávaná blackmetalová scéna a black metal se z malé uzavřené komunity rozšířil do obecného povědomí. Erlend Erichsen toto prostředí důvěrně zná a je mu bytostně blízké.
Kniha profesora anglické literatury na University of Pennsylvania se zabývá vznikem, historií a fungováním literárních a filmových cen i vším, co se kolem nich odehrává. Popisuje způsoby, jak ceny a jejich udělování zavedly jakousi "hru", která se spoléhá na příznivé přijetí či rozhořčení, jež vzbuzují u kritiků i nominovaných.
V ulicích Minneapolis řádí chladnokrevný vrah. Zanechává po sobě oběti, které nesou zjevné stopy mučení. Zatímco policie marně hledá jakoukoli stopu, lovci upírů vědí velmi dobře, s kým mají tu čest. Ví to i Daniel Phillips, ve dne řidič taxíku, v noci neúnavný lovec samotář, jehož do Minneapolis zavedla nešťastná láska. A ví to také Selena Torresová.
Pět rozsáhlých detektivních povídek, několik vražd mezi uměleckými artefakty, které spojují nejen motivy, ale i dvě ústřední postavy. Josef Rambousek a Kryštof Fridrich, dva docela odlišní detektivové – jeden intelektuál z kavárny, druhý venkovan z hor. První má rád umění, druhý miluje vlaky.
Po svém posledním případu hledá Rebecka Martinssonová jen těžko cestu zpět k normálnímu životu. Klid nachází v Kurravaaře, rodné vesnici, kde se nastěhuje do domku po babičce. Z letargie ji vytrhne nabídka práce na státním zastupitelství v nedaleké Kiruně. Opravdu však Rebecka ožije teprve ve chvíli, kdy je na nedalekém zamrzlém jezeře nalezena mrtvá žena.
Prostorové rozpínání měst je dnes již reálnou skutečností a tento trend dále pokračuje téměř ve všech evropských městech. Budeme-li hledat výraz, který by výstižně vyjádřil podstatu tohoto jevu, jenž přináší významnou změnu lidských sídel posledních desetiletí, narazíme v literatuře nejčastěji na sousloví urban sprawl.
V kriminálním románu Zabijáci nás Jussi Adler-Olsen zavede na sever Dánska. Komisař Carl Morck a jeho Oddělení Q vyšetřují brutální vraždu; oběťmi jsou bratr a sestra. Policejní vyšetřování naznačuje, že mezi podezřelými je skupinka žáků místní internátní školy, kterou navštěvují děti nejbohatších Dánů.
Jihoamerický Dekameron Na kongres biografů v Jeruzalémě přijíždí spisovatel. Mezi účastníky kongresu je celá galerie lidských typů: francouzský životopisec a obchodník s knihami Edgar Miret Supervielle, italská pornoherečka Sabina Vedovelliová, kolumbijský podnikatel Mojžíš Kaplan… A především José Maturana.
Bývalý žalobce Gianrico Carofiglio, který se angažoval v procesech s mafií, napsal na pozadí detailů z osobního života advokáta takzvaný právnický thriller. Není to však jen souboj argumentů, co tuhle knihu činí tak napínavou. Nevědomý svědek je zároveň obžalobou rasismu, demaskováním italského soudnictví a v neposlední řadě portrétem hluboce lidského hrdiny.
