Kniha líčí osudy hrdinky Lidky, a to od jejího dětství přes první a zároveň osudovou lásku až do chvíle, kdy již jako zralá žena poznává skutečnou lásku.
Knížka téměř zcela neznámých próz Vlasty Javořické zobrazuje osudy lidí, především dívek a žen, kteří žili před mnoha lety, někdy více než před stoletím. Přesto knížka svoje čtenářky zaujme - ty příběhy o lásce a utrpení, zklamáních i plané zamilovanosti je jistě opět osloví.
Více než sto let staré povídky, otiskované kdysi v časopisu Lada a shromážděné v této knize, svědčí nejen o láskách, starostech a bolestech našich předků. Jsou také dokladem, že láska k přírodě může být i předznamenáním lásky k lidem, zdrojem pozitivního vztahu ke světu.
Povídky, shrnuté do této knihy, vykreslují, jak je tomu u Vlasty Pittnerové obvyklé, drobné radosti ale především strasti chudého venkova ve "žďárských horách". Zdaleka ne všechny životní příběhy a peripetie končí dobře, ostatně tak, jak je tomu i v životě.
Pět povídek z vesnického prostředí, v nichž si autorka všímá především osudů mladých vesnických žen, které se často podrobují rodičovské vůli, a dostávají se tím do svazků plných ústrků a trápení. Jejich morální síla jim ale dokáže vrátit smysl života.
Kdo vyrostl na vsi anebo v malém městečku jako já, či dokonce v osadě o šesti chalupách uprostřed jesenických lesů jako naše děti, ten neodolá touze směřující ho ke každodennímu poznávání přírody. Ani kdysi dávno, už za mých klukovských let, tomu nebylo jinak.
Volné pokračování Rybářských příběhů od rybníků, přehrad a moří.
Murat Joachim Murat (1767-1815) byl venkovan z francouzského jihu a voják, který se přidal k Francouzské revoluci. V Itálii získal pod Bonapartem generálské epolety a v Egyptě pověst skvělého jezdeckého velitele. Stal se Bonapartovým švagrem a při vzniku císařství maršálem i císařským princem.
Přestože André Masséna náležel k jedněm z nejschopnějších a nejobávanějších revolučních a Napoleonových vojevůdců, se kterým zkřížil zbraně i legendární vévoda z Wellingtonu, dalo by se říci, že jeho osoba je poněkud zahalena "mlžným oparem".
Muže "pod pantoflem" se ptají ve společnosti: "Jak se máte?" Otočí se na manželku: "Drahá, jak se mám?"
Název není náhodný, neboť Evropou od Pyrenejského poloostrova na západě až po Balkán a Uhersko na jihovýchodě se hnaly plameny války s nebývalou silou. Západní a střední Evropu pustošily války Ludvíka XIV., krále Slunce, a z jihovýchodu se drali Turci.
Vzpomínky, zhmotnělé do loveckých příběhů, jsou vlastně svědectvím o každodenním životě lesníků a myslivců z povolání v dobách před více nežli třiceti lety.
Křižáci Henryka Sienkiewicze, nositele Nobelovy ceny za literaturu, lze právem zařadit mezi vrcholná díla světové historické prózy.
Statečnost a odvaha, láska, toužení i bolest, v době, kdy Polsko a Litva bojují proti německému rytířskému řádu. Osudy hrdinů - líčené s pro Sienkiewicze typickou nesentimentální vroucností - Zbyška, Jurandy, Danuše, Jagienky a dalších, se proplétají s osudem země.
