Kniha pojednává o evropské zahraniční politice vůči osmi arabským zemím ve Středomoří v období 19952014. Autor využívá teoretického konceptu strukturální zahraniční politiky a ve třech analytických kapitolách zkoumá vnitřní dimenzi evropské zahraniční politiky, její implementaci a podmínky pro její rozvíjení v prostoru arabského Středomoří.
Po ukončení studené války mnohými očekávaný světový mír nenastal. Naopak se rozhořely desítky ozbrojených konfliktů ve všech částech světa, z nichž si ne všechny získaly patřičnou pozornost světové veřejnosti. Několik takových konfliktů čtenářům představuje tato publikace.
Jedním z průvodních jevů nestability latinskoamerické politiky je její vysoká personalizace. Cílem této knihy je proto srovnávací analýzou zmapovat politickou personalizaci z hlediska legislativních a prezidentských volebních systémů a dále z hlediska volebního chování a strategií politických elit.
V roce 2009 jsme si připomněli sto let od smrti George Tyrrella a posmrtného vydání jeho knihy Křesťanství na křižovatce. Je dobře známo, že Tyrrellova poslední léta byla poznamenána hořkou náboženskou kontroverzí, tzv. „modernistickou krizí“, během níž byl vyloučen z Tovaryšstva Ježíšova a katolická církev jej exkomunikovala.
Cílem této kolektivní monografie je poskytnout univerzitním studentům historie základní seznámení s teoretickými idejemi (vědomými i nevědomými), které utvářely obor historie, a to především v anglosaské perspektivě.
Kniha Ne islámu!
Tento soubor podnětných esejů vynikajícího anglického prozaika Grahama Greena vyšel česky již v roce 1970 péčí nakladatelství Vyšehrad. Naše nové vydání dávno nedostupného titulu zpřístupňuje i původně vynechané texty: proslov Ctnost neloajálnosti přednesený na univerzitě v Hamburku, rozhovor z publikace Ten druhý a jeho dvojník a medailon G. K. Chestertona.
Příběh o záchraně donedávna nejsilnější české pravicové strany. Renomovaný profesor politologie chce dostát tomu, co napsal, a proto vstupuje na podzim 2013 do politiky a stává se předsedou Občanské demokratické strany. Věří totiž, že jedině vlastní aktivitou je možné měnit věci kolem nás a pečovat o demokracii.
Totalitární systémy, které se zrodily ve 20. století, se prezentovaly jako sekulární. A. James Gregor však ukazuje, že tyto systémy – marxismus, fašismus a národní socialismus – samy fungovaly jako svého druhu náboženství. Předkládá intelektuální dějiny vzniku těchto politických náboženství, v nichž sleduje působení určitých idejí, např.
Politické systémy postkomunistických zemí (či jejich společnosti) nabývají nejen pozitivní rysy západních demokracií, ale jsou čím dál tím víc zasahovány i typicky západními krizovými jevy – například oslabováním tradičních stran, rostoucí nedůvěrou veřejnosti v politickou scénu, korupcí spojenou s veřejnými zakázkami, stárnutím populace nebo
Kniha prostřednictvím víceúrovňového modelování analyzuje efekty sady individuálních a kontextuálních determinant volební účasti. Autor se snaží nasměrovat analýzu od přímých k o něco složitějším podmíněným efektům vysvětlujících proměnných na pravděpodobnost hlasování ve volbách.
Ukrajinské události, vnitřní vývoj Ruska a konečně i politika takzvaného Západu byly motivacemi setkání o vztahu Ruska a Západu (a vice versa) v dějinách i současnosti, setkání, z něhož vznikl tento soubor textů. Přispěvatele zajímaly různé věci: jak vypadala ruská diplomatická poselstva v raném novověku, jaká byla tvářnost ruské politiky a kultury v 19. a 20.
Autorka vychází z popisu různých aspektů života současné společnosti, v nichž se nějakým způsobem projevuje krize. Jako odbornice v oblasti pedagogiky a náboženské pedagogiky si klade otázku, do jaké míry může cestě z krize pomoci výchova k morálním hodnotám.
Současný polský filosof a sociolog Paweł Rojek (1981) analyzuje v knize Rusko: prokletí impéria historické a ideové kořeny politického rozhodování současného Ruska.Co bylo rozhodujícím popudem agrese vůči Ukrajině?
Demokratické hlasovanie, v ktorom voliči disponujú dvomi hlasmi – jedným pre konkrétnych kandidátov a druhým pre politické strany – sa významne rozšírilo do mnohých stabilných, ale aj demokratizujúcich sa zriadení na začiatku 90. rokov minulého storočia.
V této knize podává Arno Anzenbacher systematický přehled sociální etiky z perspektivy křesťanské filosofie a morální teologie.
Kniha přináší metodologicky inovativní výklad změn v socialistickém hnutí v českých zemích v letech 1900–1920.
Americký historik náboženství Martin Marty podává v této knize stručný přehled o celosvětových dějinách křesťanství od jeho vzniku až po 20. století. Syntetickým a velice čtivým způsobem se věnuje šíření, rozkvětu, problémům a zvláštnostem křesťanství na jednotlivých kontinentech a v různých dějinných epochách.
Kniha kolektivu autorů z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity je v českém prostředí unikátní publikací, která nabízí souborný vhled do hlavních oblastí oboru mezinárodní vztahy.
Po první světové válce se ve středoevropském prostoru masivně rozšířily myšlenkové směry korporativismu požadující nahrazení liberálně-kapitalistického hospodářského systému profesně-stavovským řádem, který měl být založen na „přirozeném“ členění hospodářského sektoru do samosprávných korporací – stavů.