Hudebník David Stypka publikoval v období od února 2019 do listopadu 2020 na Instagramu básně, jimiž reagoval, obvykle s ilustrací nebo fotografií, na různé okamžiky a vytvářel jakýsi deník ve formě postřehů, komentářů, pocitů. Plánoval je vydat formou sbírky, pro kterou měl i název: Kráky.
Oblíbená moderní učebnice Speciální otorinolaryngologie vznikla na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Motol, katedře otorinolaryngologie IPVZ, pod vedením profesora MUDr. Jana Klozara, CSc.
Někdo zná Tomáše Zimu jako lékaře, další si jej vybaví coby děkana 1. lékařské fakulty UK, snad nejznámější je jako úřadující rektor Univerzity Karlovy; někteří vyznavači golfu znají pro změnu Tomáše Zimu golfistu, svoje jméno má i v kulinářských kruzích.
Učebnice Základy genetiky je překladem z anglického originálu Medical Genetics at a Glance od Doriana Pritcharda a Bruce Korfa a má poměrně široký záběr - od vývojové biologie a cytologie přes cytogenetiku, obecnou a molekulární genetiku až ke konkrétním aplikacím genetických poznatků v klinické praxi.
Kniha Protančit život představuje dramatičku a spisovatelku Zuzanu Kočovou (1922–1988) koláží jejích pečlivě vybraných deníkových zápisků, dobových textů, článků a ohlasů, které komentuje její syn Jan Burian s odstupem téměř padesáti let. Vznikl tak neobyčejně plastický portrét této významné osobnosti české divadelní kultury tehdejší doby.
Novelu Vlastimila Třešňáka To nejdůležitější o panu Moritzovi a jeho román Klíč je pod rohožkou spojuje postava hrdiny pana Moritze inspirovaná skutečnou osobou Třešňákova přítele Václava Martínka z německého exilu v osmdesátých letech.
František Ringo Čech po více než půl století plynule prochází všemi oblastmi umění. Píše nenapodobitelné písňové texty, knihy i divadelní hry, proslavil se jako nepřehlédnutelný malíř, zpívá a prosadil se i jako originální herec nejen ve svém Čechově prozatímním divadle. Po listopadu 1989 se zapojil také do politického života.
Mezinárodní hudební festival Blues Alive slaví v roce 2021 pětadvacáté výročí svého vzniku. Za tu dobu na jeho pódiu stály desítky špičkových umělců z celého světa, zvláště pak z kolébky bluesové hudby, Spojených států amerických.
Nový román Germania vychází z jednoduché úvahy: Co by se stalo, kdyby nacisté vyhráli v roce 1945 válku? Jak by vypadalo Německo a jak Evropa?
Jiří Černý... na bílém je autorizované souborné vydání hudební publicistiky Jiřího Černého (* 1936). Jeho šedesátiletá novinářská praxe a půl století soustavného psaní o hudbě budí již léta zasloužený obdiv a respekt.
MUDr. Milena Černá (1942–2021) pracovala jako lékařka na kožní klinice v Praze, mezi její blízké přátele patřila Olga Havlová a řada dalších osobností z disentu, které mimo jiné ošetřovala v době normalizace a získala přezdívku „lékařka chartistů“.
Již třetí, zcela přepracované vydání oblíbené učebnice Klinická biochemie přináší přehled nejnovějších poznatků oboru. Oproti předchozímu vydání byly některé kapitoly revidovány a upraveny, jiné doplněny o nové údaje; starší, již překonané informace byly vypuštěny.
Hlavními hrdiny vtipů Miroslava Kemela jsou na první pohled medvědi, zajíci a politici. I když k nim, pravda, nyní ještě přibyli netopýři, je to všechno trochu jinak. Ve skutečnosti jsme hlavními hrdiny my sami, je to náš svět, námi zvolení politici, naše průsery a naše radosti. Jen ti medvědi a zajíci tady byli dřív než my.
Nová kniha Františka Koukolíka Bulšit je určena širšímu okruhu čtenářů a pojednává o nenápadné součásti naší kultury, o žvanění. Žvanění je staré jako lidstvo samo, nicméně jeho současný dosah je díky internetu a sociálním sítím globální a nesrovnatelně vyšší. Žvanění je dnes natolik rozšířené, že se stalo běžnou sociální aktivitou.
Monografie Klinická výživa je komplexním textem, který se zabývá výživou ve všech jejích aspektech.
Kniha popisuje dvacet lékařských procesů z vlastní advokátní praxe autora, některé mediálně známé, jako případ heparinových vražd, útok mačetou na psychiatra, nebo nepravdivé tvrzení pacientovi o zhoubné chorobě, a soudní dohry těchto případů. Dalších deset případů je z judikatury Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu.
Michal Bystrov není klasický autor sloupků. Když nemá nápad, nedonutí se napsat ani řádku. Přesto se mu za posledních deset let podařilo v novinách a časopisech porůznu uveřejnit nezanedbatelné množství těchto krátkých textů svislého charakteru. Z nich potom vybral přesně stovku a vzniklou knížku vám předkládá.
Soubor životopisně laděných glos, fejetonů, básní a povídek navazuje na knihu Zápisky potulného lidopisce (Galén 2020). Lidopisec putuje světem a pozoruje různé věci a lidi, symbolické situace i inspirativní osobnosti. Zajímá jej život písně, nahlédne i do zázračného světa vědy a středověkého umění. A přitom stále pozoruje, co se děje i s ním samotným.
