Kniha provádí čtenáře všemi fázemi kvalitativního výzkumu založeného na metodě chápajícího rozhovoru - od přípravy rozhovorů k sepsání závěrečné zprávy. Autor představuje metodu, ke které došel na základě svých bohatých zkušeností s terénním výzkumem. Dělá to nekonvenčně otevřeným způsobem a jako ilustraci používá dva své výzkumy.
Kniha analyzuje čtyři hlavní dimenze postojů k politickému režimu a jeho institucím a popisuje proměny těchto postojů v české veřejnosti v období let 1996 až 2006. Těmito dimenzemi jsou legitimita režimu, institucionální odcizení, individuální odcizení a politická nespokojenost.
V díle Kolektivní paměť Maurice Halbwachs (1877-1945) originálně otevřel témata vztahu individuální a skupinové paměti, kolektivní paměti a prostoru, kolektivní paměti a času a také kolektivní a historické paměti. V edici KLAS dílo vychází v překladu kritického vydání, jež zásadním způsobem reviduje dřívější zásahy do autorova nedokončeného rukopisu.
Práce se zabývá proměnami sociální struktury dnešní společnosti. Autor hájí tezi, podle níž společnost přechází od pouhé nerovnosti k naprosté nesouměřitelnosti. Tuto tezi dokládá na řadě údajů a sleduje procesy, které tuto proměnu způsobují.
Ve svých přednáškách Kohák volí čtivý esejistický tón, leč ne na úkor filosofické svědomitosti. Čtenář, který jeho úvahy pozorně sleduje, získá velmi dobrou orientaci v možnostech etiky spolu s důvody pro a proti každé z nich. Nedostane však počítačový program, kterým by mohl/a nahradit vlastní myšlení a vlastní odpovědnost.
Ačkoliv Bauman chápe holocaust jako "židovskou tragédii", zdůrazňuje její specifické rysy, které ji odlišuji od všech ostatních genocid.
Kniha začíná teoretickým vysvětlením klíčových pojmů a směřuje k představení výsledků narativního výzkumu: pojednává nejprve o narativní konstrukci identit obecně na základě přiblížení pojetí narativní identity Paula Ricoeura a poté se věnuje rozkladu/diversifikaci židovských identit v moderní době, a to sledováním sociálně-historických a diskursivních
Kniha je netradiční učebnicí, v níž se autoři věnují různým stránkám všedního života, dilematům a volbám, s nimiž se vyrovnáváme, přičemž nemáme ani čas, ani příležitost je do hloubky promyslet. Pro nové vydání (2001), na němž se autorsky podílel Tim May, byla kniha zcela přepracována.
Cílem knihy je prozkoumání a vysvětlení fenoménu bezdětnosti v české společnosti. Autorka se dotýká široce diskutovaného tématu nízké plodnosti české společnosti a prodlužování období bezdětnosti mezi mladými lidmi (tzv. odkládání rodičovství).
Kniha přináší sociologickou analýzu antipornografického feministického diskursu. Tato analýza se zaměřuje jednak na pojetí genderu a sexuality, jednak na chápání performativity v kontextu symbolické moci řečových aktů. Autorka kriticky analyzuje koncept genderu a jeho propojení se sexualitou tak, jak je (explicitně i implicitně) přináší antipornografický feminismus.
Zkoumání mezinárodních vztahů se původně opíralo hlavně o historii, teorii mezinárodního práva a filozofii, postupem času ale přijalo za své řadu metodologických i teoretických východisek společenských věd. Tím se pro teorii mezinárodních vztahů staly aktuálními diskuse, které se ve společenskovědních oborech vedou již od přelomu 19. a 20. století.
Ladislav Holý analyzuje v této knize specificky český diskurs o národní identitě a proměňující se, nicméně stále problematický, vztah mezi národem a státem v období postkomunistické transformace společnosti. Opírá se přitom o prameny literární i historické a využívá též poznatků etnografického terénního výzkumu.
Autorka v knize rozebírá vztah kvantitativního a kvalitativního výzkumného přístupu a jejich vyhodnocování. Stěžejními otázkami pro ni je, jak může věda přistoupit k sociálním jevům a jak lze harmonizovat kvalitativní a kvantitativní výzkumné postupy v přístupu, který je nazýván integrovaný.
Autorky a autoři předkládají v této monografii výsledky tří teoreticko-metodologicky propojených výzkumů sociálních nerovností. Výzkumy se teoreticky opírají o nové trendy obecně charakterizované jako tzv. kulturní obrat ve studiu nerovností. Metodologicky navazují na kvalitativní přístupy ke zkoumání sociálních nerovností, vycházející z konstruktivismu.
Kniha se zabývá problematikou vzniku kapitalizmu v Evropě 16. století a jeho dalším vývojem z pohledu tzv. teorií světového systému. Tyto teorie vidí moderní svět jako celek propojený mocenskými a ekonomickými vztahy, vyznačující se hlubokými nerovnostmi a naplněný obtížně řešitelnými rozpory.
Kniha je syntetickým výkladem národotvorných procesů v Evropě 19. století. Snaží se zachovat rovnováhu mezi využíváním empirických poznatků a výsledky teoretických analýz moderních společenských věd.
Kniha Sobí lidé vás zavede mezi Eveny na nejchladnější obydlené místo naší planety – do Verchojanského pohoří v západním Jakutsku v Ruské federaci. Evenové by tam ani ve 21. století nemohli žít bez svých čtyřnohých společníků – sobů.
Knihu Cikáni napsal profesionální sociolog, určena je však všem zájemcům o ciganologickou problematiku, nejen z akademické, ale i ze státní či neziskové sféry. Text W. Cohna je doplněn úvodní studií překladatele, která české vydání Cikánů uvádí do kontextu českých ciganologických studií a tuzemské původní i překladové literatury zabývající se Cikány.
Sborník věnující se proměnám a rozdílnému postavení žen ve vývoji lidské společnosti. Kolokvium na toto téma uspořádal v minulém roce Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky spolu s Badatelským nadačním fondem Anny a Jaroslava Krejčích.
Cílem této knihy je přispět na základě kvalitativního výzkumu a teoretických a konceptuálních přístupů z oblasti studií vědy a technologií a genderových studií k diskuzi probíhající transformace vědy a výzkumu v České republice.