Represálie, které rozpoutal komunistický režim v okolí Babic na Třebíčsku na začátku padesátých let, jsou považovány za jedny z největších od dob heydrichiády. Svým rozsahem byly opravdu mimořádné: více než sto odsouzených, z toho jedenáct k trestu smrti.
Mladá literární vědkyně Ariel Mantová se ve své výzkumné práci věnuje obskurnímu spisovateli z 19. století Thomasi E. Lumasovi, jehož dílo Konec pana Y obestírá tajemství. Podle legendy každý, kdo si tento zapomenutý román přečetl, zanedlouho zemřel. Kniha je ovšem ztracená. O to víc je Ariel překvapená, když náhodou výtisk objeví v antikvariátě.
Moderní společnost poesii nepotřebuje. Na rozdíl od vůdčích duchů evropských avantgard nereagovali na tuto skutečnost angloameričtí radikální modernisté destruktivně. Modernistická poetika představuje ambiciózní pokus vyrovnat se s moderností světa - s modernitou. T. S.
111 let uplyne v lednu 2009 od úmrtí Charlese Lutwidge Dodgsona (27. 1. 1832 - 14. 1. 1898), známějšího jako Lewis Carroll, autor vpravdě nesmrtelné Alenky v říši divů a Za zrcadlem. Ten, kdo ji zná a miluje, zná nepochybně i další podivuhodné postavy z těch knížek. Z nich nejpodivuhodnější je jistě Žvahlav neboli Tlachapoud, vposled Hromoplk.
Muriel Barberyová píše o hlubokých věcech se svůdnou lehkostí, ironickým jazykem vypráví prostý a dojemný příběh o setkávání a míjení, o slepotě a vidění, o pomíjivosti i věčnosti. Mezinárodní bestseller / ve Francii prodáno 1 100 000 výtisků / vychází v 35 zemích. Jmenuju se Renée.
Sběratel světů je příběhem britského poručíka Richarda Burtona, jednoho z nejzvláštnějších podivínů 19. století — místo aby za svého pobytu v koloniích dbal anglického životního stylu a vyhnul se každé námaze, učí se místním jazykům, hloubá o jiných náboženstvích a ke zděšení úřadů cestuje anonymně po územích kolonií.
Základním tématem sbírky V já mě Dagmar Čaplyginové je básnící jazyk slov. Slov zbavených obvyklé služebnosti a tedy náhle jiných ve svých možnostech a proměnlivých vztazích mezi sebou navzájem a skutečností. „Jáma“ v názvu sbírky se pouhou předložkou a přetětím proměňuje ve vztahu k „já“ téměř magickým způsobem.
Kniha Smysl konců (1967) se zabývá „fikcemi“, jejich fungováním a vznikem, přičemž tento termín je používán velice široce: od textů biblických, přes tragédii, román až po vědecké teorie a politické názory.
První z dvou Mukařovského svazků obsahuje práce z estetiky, obecné teorie umění a studie věnované divadlu a filmu. Druhý díl studií je věnován teorii literatury a poetice včetně rozsáhlých historických textů a strukturních rozborů básnických děl. Oba svazky znovu dají k dispozici novým generacím čtenářů klasické práce u edic dávno rozebraných.
Monumentální memoáromán českého prozaika žijícího od roku 1974 v Německu Oty Filipa nazvaný Osmý čili nedokončený životopis začíná tam, kde končí jeho předchozí kniha Sedmý životopis — tedy v roce 1952. Tehdy sloužil Filip u „černých baronů“.
Petra Soukupová úspěšná mladá česká autorka se prózou K moři značně vymyká kontextu současné české literatury. V centru autorčina vyprávění je životaběh několika hrdinů: obyčejných lidí formálně propojených rodinnými vztahy, avšak lidsky vzájemně velmi vzdálených.
Netradičně vypravená dvojsbírka pražského básníka. Sbírka Dva ořechy / 10 000 piv je jakousi dvoj-knihou, která na malé ploše přináší výběr z Motýlovy poetiky. Na jednom konci je to svazek 10 000 piv, který se vrací k ostravsko-undergroundovým kořenům jeho psaní, na konci opačném je to pak jeho „postmoderní lyrismus“.
Základním rysem Soukupových básní je formální jednoduchost, ale současně s ní také bohatá slovní zásoba, čistota a vybroušenost. Celkovému naladění sbírky se poněkud vymyká poslední oddíl nazvaný Berlín.
První kniha básníka a překladatele, který knižně publikoval pouze v zahraničí. Ve své poezii promlouvá hlasem jakoby ztišeným, ale pevným a dobře posazeným. Své básně sestavuje do cyklů a označuje tyto velice úsporné texty za „poznámky“. Šlo by je označit také za fotografie — fotografie chvil, fotografie myšlenek a fotografie citů.
