Knížka rozhovorů Petry Dvořákové je dobrá. Proč?
Druhá autorčina prozaická kniha je opět groteskně potemnělým příběhem, panoptikem, v němž se ve dvou časových rovinách léta 1945 a léta 2005 odvíjí osud Gity Lauschmanové, dívky, která po návratu z koncentračního tábora, zjistila, že se nemá kam vrátit, že útlak a běsnění neskončily, a Gity Lauschmanové, ženy, která chce na sklonku života dosáhnout
Země literatury (Editions du Seuil 2002) mapující na půdorysu dějin Francie a francouzské literatury obecný vztah literatury a moci vzbudila ihned po svém vydání velký ohlas.
Nezpochybnitelnou hodnotou je v Rulfově světě - sama poezie. V ní je, musí být něco absolutně krásného, co vyvažuje a prosvěcuje strohou pravdu smrtelného života, zápolícího o svůj přesah s diktátem časovosti, utilitárního sebezapomnění i s bolestivým, smrdutým, izolujícím, nepřekročitelným ústrojím těla.
Skutečný příběh ze slovensko-českého podsvětí. Příběh Dorela Levrona začíná počátkem osmdesátých let v jednom slovenském velkoměstě.
Záhadný hongkongský boháč Eduard Manneret byl nepochybně zavražděn. Pohnutky zločinu však zůstávají nejasné, stejně jako skutečná totožnost vraha a také osoba vypravěče, který se snaží rekonstruovat vše, co se toho večera odehrálo. Jednotlivá fakta se skládají v celek, který však sám o sobě představuje jednu velkou hádanku.
Kniha dvou významných amerických literárních teoretiků se snaží podrobným studiem dějin literatury a srovnáváním podoby a způsobů užití nejrůznějších vyprávěcích prostředků dobrat podstaty narativní literatury a jejího vývoje a poopravit nebo přímo vyvrátit některé názory běžně rozšířené mezi literárními kritiky.
Možná od dob Jana Čepa chyběl české literatuře spisovatel, který by v krátké povídce dokázal zachytit pomíjivé nálady chvíle; líčením zdánlivě nevýznamných událostí rozkrýt celá dramata lidských osudů. V únavě zpřetrhaných spánků, použitých věcí a odmlčených lidí, hluboko v povídce, se vždy něco pohne. Od zbytečného k marnému.
Soubor studií zabývajících se básnickou tvorbou druhé poloviny dvacátého století. Nahlíží ji z různých pohledů a v celém časovém rozpětí. Autor tu osvědčuje svou citlivost v nakládánís básnickým tvarem, schopnost analyzovat jej a posoudit i čtivě interpretovat.
