Muže "pod pantoflem" se ptají ve společnosti: "Jak se máte?" Otočí se na manželku: "Drahá, jak se mám?"
Název není náhodný, neboť Evropou od Pyrenejského poloostrova na západě až po Balkán a Uhersko na jihovýchodě se hnaly plameny války s nebývalou silou. Západní a střední Evropu pustošily války Ludvíka XIV., krále Slunce, a z jihovýchodu se drali Turci.
Vzpomínky, zhmotnělé do loveckých příběhů, jsou vlastně svědectvím o každodenním životě lesníků a myslivců z povolání v dobách před více nežli třiceti lety.
Křižáci Henryka Sienkiewicze, nositele Nobelovy ceny za literaturu, lze právem zařadit mezi vrcholná díla světové historické prózy.
Statečnost a odvaha, láska, toužení i bolest, v době, kdy Polsko a Litva bojují proti německému rytířskému řádu. Osudy hrdinů - líčené s pro Sienkiewicze typickou nesentimentální vroucností - Zbyška, Jurandy, Danuše, Jagienky a dalších, se proplétají s osudem země.
V této knize se dočtete nejenom o zážitcích a některých názorech Oty Bouzka, již známého autora próz s přírodní tematikou. Profesí lesní inženýr a myslivec letos oslaví 70. narozeniny a tato kniha je jeho třicátou osmou vydanou. Tentokrát pod titul Volání lesních samot přidal svoje povídky i jeho kamarád a skvělý fotograf zvěře a přírody Martin Žatka.
Touha po štěstí je hluboce zakořeněná v lidské duši, ale cesta k němu je klikatá a často bolestná. Někdy se však stává, že štěstí objevíme právě tam, kde ho nečekáme. To se stalo i několika hrdinům povídek této knížky, ke kterým nebyl osud zrovna přívětivý.
Toto druhé, texty i novými fotografiemi doplněné vydání knihy Chlapi z hor věnuje autor všem dobrovolným i profesionálním členům Horské služby v Jeseníkách. Celý provozní život v těchto horách sloužil jako lesník z povolání a dobře znal úskalí ročních období, starosti i radosti zdejšího života.
Co může společnost očekávat od člověka, který po drastických zážitcích v dětství naráží i v dalších letech svého života na nepochopení a ústrky? Jedině nenávist! Mnoho z nás přišlo s podobnými lidmi do kontaktu a nebylo to nic příjemného. Naštěstí ne vždy jsou jejich osudy tak drsné jako případ Ireny, negativní hrdinky knihy Vražedná nenávist.
Pohádky má rád téměř každý, ovšem jenom málokdo z dospělých jim věří, vždyť život přece bývá mnohem složitější. Přesně totéž si myslí i sedmnáctiletá Valerie do chvíle, kdy se po tragické smrti svého tatínka ocitá v postavení opravdové Popelky.
Obraz ze života lidu ve žďárských horách Tonička a Kadla, dvě starší sestry, vyrůstají na statku se svou mladší sestrou Františkou. Navzdory očekávání nejstarší Toničky bylo rozhodnuto, že statek dostane Františka. Ta prožívá období dospívání a čeká na toho pravého.
Autorka líčí tři měsíce ze svého dětství, které strávila v nemocnici. Po přechozené angíně dostala zánět srdečního svalu. Ocitla se na třílůžkovém oddělení se stejně postiženými spolupacienty. Jakým pohledem se na sestry, lékaře i učitelku dívají nemocné děti, které o zákeřnosti nemoci nemají potuchy, vylíčila autorka opravdu pozoruhodně.
Zuzka má problémy ve škole i doma. Nejde jí čeština a matematika, otec pije. Po změnách v rodině však přechází na jinou školu, kde s pomocí třídního učitele, spolužáků a přátel dokáže, že je schopna daleko lepších výsledků, než si myslela ona i její okolí. Zároveň se vyrovná i s citovými zmatky mládí a prožívá svou první lásku…
Autor se snažil citlivým a poctivým popisem přírody ukázat, čím nás umí příroda obohatit. Není to jen nostalgické vzpomínání. Petr Němec chtěl, aby byla z knihy cítit výzva, abychom přírodu neničili, ale chránili a také si vážili toho, co nám generace předků zanechaly.
