Zábavný průvodce povahou Číňanů. Poznejte tento národ opravdu do hloubky. Seznamte se s jejich mentalitou neotřelou formou, s nadsázkou i pochopením. V knize se dočtete o jejich zvyklostech, zásadách a kultuře, abyste je lépe pochopili a snadněji v této vzdálené zemi navázali kontakt.
Zábavný průvodce popisuje českou povahu, tradice a životní styl. My všichni samozřejmě víme, čím žijeme, co máme rádi a čemu věříme. V knize ale zjistíte, jak nás vidí ve světě, a to není totéž. Dozvíte se, co cizince při pobytu u nás překvapuje, co se jim líbí a čemu nemohou přijít na kloub. Jací opravdu jsme? Kniha je psaná odlehčeně, s nadsázkou.
Není napravo, nalevo, ani populisticky uprostřed. Jde vlastní cestou. Takový je Jaromír Soukup. Byznysmen, mediální vlastník, moderátor. Statisíce lidí mu denně naslouchá z televize. Své názory podává jasně a stručně. A dostávají se také k uším nejvýznamnějších tuzemských politiků a dalších osobností veřejného života.
Kniha se zabývá pozicí železničního odvětví v československé dopravní politice, respektive v hospodářském systému 70. a 80. let 20. století. Železniční doprava patřila na počátku 70. let k nepostradatelným pilířům domácí ekonomiky.
Protipovodňové ochraně se vzhledem k opakujícímu se povodňovému nebezpečí v posledních dvou desetiletích věnuje mnoho pozornosti. Kulturní dědictví však stále leží poněkud na okraji zájmu. Pro tuto problematiku je specifické, že prvky kulturního dědictví mohou být poškozeny nejen povodní samotnou, ale i neodbornými sanačními zásahy po povodni.
František Babočka se narodil v roce 1901 v chudé rodině. Byl ale jiný než ostatní chlapci z vesnice. Na přání otce se vyučil řezníkem a zjistil, že má silný vnitřní vztah ke krvi a k zabíjení zvířat. Prožíval zvláštní uspokojení z moci ovládat životy jiných tvorů. Tento pocit se sice snažil potlačit, ale stále ho vnímal ve svém podvědomí.
„Vše, co o novodobé historii víme a předkládáme k uvěření našim potomků, je jen vrcholem ledovce. To vespod se odkrývá jen nesnadno a po zlomcích,“ tvrdil již před lety americký historik William L. Shirer, a i dnes je třeba mu dát za pravdu. Což ovšem neznamená, že se o hledání takových zlomků skryté pravdy nebudeme stále pokoušet.
Je správné svrhnout nespravedlivého vládce? Je demokracie opravdu tou nejlepší formou vlády? Může být válka někdy ospravedlněna?
Příběh britské panovnice Alžběty II. je fascinující a přitahuje nejen obyvatele ostrovního království, ale doslova celý svět. Na trůnu vydržela ze všech žijících panovníků nejdéle a v dlouhověkosti se jí také žádný nevyrovná. Když se Alžběta II. v dubnu 1926 narodila, britskou společnost stále trápily sotva zhojené jizvy první světové války.
Tušili jste, že Einstein byl zapálený a zdatný houslista? Že ze zásady odmítal nosit ponožky? Nebo že jeho mozek si po jeho smrti ukradl jeden z patologů podílejících se na fyzikově pitvě, aby ho mohl dále zkoumat?
Nový časopis „Archea: revue pro archetypovou psychologii, astrologii a kosmologii“ je periodikum určené zájemcům o jungovskou psychologii a světonázor, adeptům astropsychologie a příznivcům transpersonální psychologie a nového paradigmatu. Ke klíčovým osobnostem tohoto čísla patří Carl Gustav Jung, Brian T.
Dnešní Řekové pocit neschopnosti, neboť se jim nepodařilo obnovit starověké „Velké Řecko“ . Na druhou stranu přesvědčeni, že jsou tím nejinteligentnějším i nejchrabřejším národem na světě. Takže až přijedete do Řecka, neohrnujte tam nad ničím nos. To by totiž mohli začít ohrnovat nos i Řekové a ti jsou délkou svých nosů proslavení.
V Norsku jsou si všichni rovní a všichni jsou stejně důležití. Na tomto základním principu stojí celá společnost a promítá se do všeho od daní až po rodinné vztahy. Roky tvrdé práce v promrzlých a izolovaných komunitách způsobily, že má celá norská populace také extrémně pragmatický přístup k životu.
Francouzi vnímají sami sebe jako jediný vskutku civilizovaný národ světa, považují se za odborníky na všechno důležité. Vidí slávu v tom, co jiní považují za porážku. Pro národní ani jinou kolektivní sebelítost opravdu nemají pochopení. Naopak, jejich válečný pokřik zní „vpřed!
Angličané na ostatní národy pohlížejí tak trochu s politováním. Narodit se jako Angličan z jejich pohledu znamená vyhrát první cenu v loterii života. Většina Angličanů si zachovává přirozenou nedůvěru k cizině a cizince nechápou. Zeměpis tuto víru posiluje, neboť Angličané ze své ostrovní bašty vidí kol dokola samou vodu.
Američané jsou hrdí na to, že se odlišují jeden od druhého a od zbytku světa. Coby národ přistěhovalců mohou být Američané v podstatě jakékoli etnické příslušnosti. Snad jediný očividný rozdíl mezi Američany a obyvateli jiných zemí je v tom, že Američané tráví v pubertě mnohem více času u zubaře, takže mají úžasně rovné zuby.
Marie Terezie vévodkyně Savojská, rozená kněžna z Liechtensteina (1694–1772), byla statečná a nevšední žena, jež v mnohém předstihla svou dobu. Po smrti svého otce získala středočeská panství Kostelec nad Černými lesy, Uhříněves, Škvorec a Plaňany.
Víte, co jste dělali 17. listopadu 1989?
Kniha je samostatným pokračováním předchozích Manových svazků Psáno ze vzteku, Braň se, nevzdávej to! Kdyby tak tohle řekl Putin, a Vím jak sjednotit národ, zabírajících děje od roku 2008 až 2018.
Obecní kroniky patří mezi důležité prameny k regionálním dějinám. Pamětní kniha obce Kačice byla založena počátkem roku 1932 a byla kontinuálně vedena až do konce roku 1939, po kterém následovala třináctiletá proluka. Ve funkci kronikáře po celou sledovanou dobu působil Antonín Petráček, ředitel místní školy.