Nejnovější svazek ediční řady Etnologické studie je věnován fenoménu kameniny na Moravě jako významnému rukodělnému odvětví, které sehrálo důležité místo v produkci keramiky v 19. století jak z hlediska kulturně historického, tak i hospodářského.
Vedeli ste, že - Marcus Aurelius písal svoje najznámejšie dielo na území Slovenska? - Svätopluk neprehral ani jednu vojnu? - slovenský arcibiskup zachránil Viedeň pred Turkami? - slovenský maršal dobyl Berlín? - Bratislava bola hlavným mestom Uhorska dlhšie ako Budapešť? - SNP bolo druhé najväčšie povstanie v tyle nemeckého Wehrmachtu?
Odhalte další příběhy starých, dnes již zaniklých osad a osudy obyvatel Šumavy. Budete svědky zániku samoty Torfstich, dozvíte se, jaké legendy obestírají hrad Kašperk, objevíte Sterzmühle, šumavský skvost v údolí říčky Pstružné, i osadu Vogelsang, kterou Švédové nikdy nedobyli.
Zostření mezinárodní situace na začátku osmdesátých let 20. století vedlo k nové eskalaci studené války, která se odrazila na tvrdosti represí komunistického režimu vůči Chartě 77 a undergroundu.
Před dvaceti lety rozhodlo dosud jediné u nás konané referendum výraznou většinou o přání občanů, aby se Česká republika stala součástí evropské unie. Veřejnost 15 let po pádu komunismu chápala vstup do EU jako potvrzení úspěšné transformace a jako vyjádření naší opětovné příslušnosti ke společenství normálních vyspělých evropských zemí.
Třetí číslo ročenky Muzea paměti XX. století přináší řadu studií, článků a rozhovorů. Obsahuje kromě jiného texty o sbírkových předmětech, z nichž některé budou součástí stálé expozice, kterou muzeum připravuje pro Dům pážat na Hradčanech, své budoucí sídlo.
„Proč chci být politikem Začnu tím, že opravdu nechci být politikem proto, abych se mohl zúčastňovat oficiálních večírků, opíjet se, kouřit tlusté doutníky a předvádět se na recepcích.
Opravdu si Češi zaslouží být nazýváni nejpohodovějším národem střední Evropy? Proč je tak obtížné naučit se česky a proč by tu Poláci neměli používat slovo szukać?
Jméno Jevgenije Prigožina ještě před několika lety znali pouze lidé, kteří podrobně sledovali dění v Rusku. Jiní možná slyšeli novinářské klišé „Putinův kuchař“, který snad měl zasahovat do amerických prezidentských voleb nebo vytvářet jakousi žoldáckou skupinu.
Ukrajinské dějiny jsou z významné části dějinami ruskými i polskými a naopak. Ukrajinská identita se rodila a stále vlastně rodí ze stýkání a bohužel často i z krvavého potýkání se dvěma mocenskými centry, dvěma civilizačními, ba přímo imperiálními koncepcemi či projekty – s polským a ruským.
Nejstarší české dějiny jsou plné otázek. Na řadu z nich tato kniha odpovídá a představuje naši ranou historii v nejširších souvislostech čtivým, zároveň však fakty podloženým vyprávěním.
Rok 1980 byl rokem velkých sportovních událostí a nenápadných politických posunů. Poprvé můžeme projet po dálnici z Prahy až do Bratislavy, ve světě jsou vymýceny pravé neštovice a v New Yorku je zastřelen John Lennon. V loděnicích v polském Gdaňsku se rodí odborový svaz Solidarita a kdesi v Londýně přichází na svět Harry Potter.
Vydejte se strojem času do temného období roku 1952!
Rok 1953 opravdu nelze označit jako historicky nevýrazný. Začátkem března umírá Josif Stalin. Cestou z generalissimova pohřbu nastydne československý prezident Klement Gottwald a o několik dní později se chystá státní pohřeb i v Praze. Druhým dělnickým prezidentem se stává Antonín Zápotocký.
Rok 1963 byl plný velkých událostí i nenápadných změn. Pro Američany se stal rokem, kdy byl spáchán atentát na Kennedyho, pro Angličany rokem „velké vlakové loupeže“ a pro Němce rokem, kdy odešel do penze kancléř Adenauer. V Československu je ve vzduchu cítit předjaří.
Každý jsme prožili rok 1979 jinak, i když Čechům život příliš velký vějíř možností neposkytoval. O komunistech se říkalo, že zde budou navždy, a lidé se s tím smiřovali. Na mnohé „příznaky socialismu“ si zvykli, nepovažovali za divné, že se podplácí, že mnohé věci nejsou k mání a fronty se stojí na hovězí i na Hrabala.
