Za názory obsažené v této publikaci autora němečtí okupanti nechali uvěznit v koncentračním táboře Dachau, kde oslepl na jedno oko, ale přežil a vrátil se zpět do Československa.
Peníze jsou jedním z největších vynálezů lidstva, bez nich bychom nebyli na tak vysokém stupni hospodářského nebo kulturního rozvoje. Lidstvo je používá už tři tisíciletí.
Třetí díl memoárů Stanislava Komárka popisuje a komentuje těžko uvěřitelná léta koronavirové pandemie 2020–2022. Z jakého důvodu byla tato doba tak posedlá smrtí? Jak moc lze smrt trvale vytěsňovat a negovat, když nedílně patří k našemu životu a osudu? Jak klíčovou a neblahou roli sehrávala tehdy média?
Antisemitismus viděl Adorno jako ústřední pojivo radikálních pravicových hnutí poválečné německé společnosti, které spojovaly různé proudy militantního a excesivního nacionalismu. Upozorňoval na problém tzv. poloveřejné šeptandy, „fámy o Židech“, jež má až reklamní charakter, pomocí níž se šiřitel stylizuje do role oběti.
Málo známé či zcela zapomenuté osudy – to je jeden z pomyslných hnacích motorů reportérské a dokumentaristické práce Stanislava Motla, autora oblíbeného a českými i mezinárodními cenami ověnčeného rozhlasového a televizního pořadu Stopy, fakta, tajemství.
Ruská invaze na Ukrajinu ohrožuje naši demokracii zvenčí v době, kdy je pod tlakem i zevnitř. Co přesně tohle vnitřní pnutí způsobuje a proč je otřesena důvěra mnoha občanů v demokratické základy politického systému, nad tím se společně zamýšlejí bývalý německý prezident Joachim Gauck a novinářka Helga Hirschová.
Kniha přináší autorčino autentické svědectví o tom, jak v roce 1919 opustila sovětské Rusko, ale vzápětí se tam velmi nebezpečnou ilegální cestou vrátila pro svého uvězněného manžela.
„Kapitalizmus je lepší bez demokracie. Demokracia je lepšia bez kapitalizmu.“ Tieto dva protichodné názory znejú z rôznych strán čoraz hlasnejšie. Široko rešpektovaný ekonomický komentátor Martin Wolf sa vo svojej najnovšej knihe rozhodol obom týmto hlasom rázne oponovať.
Agnes Sorel zabíjali ortuťové masky, Diane de Poitiers vyvolávala dojem mladosti vďaka ľadovým kúpeľom a zlatým elixírom, markíza de Montespan údajne navštevovala úbohé čierne omše a neváhala okolo seba sypať podivné prášky, slečna de La Vallière, trápená svedomím, sa uchýlila k prísnej reholi, markízu de Pompadour ubíjali afrodiziaká a pocit absolútnej
Americký historik Chris Miller nám v knihe Čipové vojny pripomína, že ľudstvo v posledných sedemdesiatich rokoch zažilo najbúrlivejšiu technologickú revolúciu vo svojej histórii – rozvoj čipov napreduje desaťročia závratným tempom, ktoré nemá obdobu v žiadnej inej technológii.
Barokní klášter ve Svatém Janu pod Skalou usazený v hluboce zaříznutém údolí pod mohutnými skalami – to je scenérie, jež nemá v Čechách obdoby. Pohledy z okolních vyhlídek na vesničku s významnou národní kulturní památkou znají statisíce návštěvníků. Ty sem krom úchvatné krajiny už dlouhá staletí přitahovala legenda o poustevníku svatém Ivanovi.
Špičkový pracovník bezpečnostní služby SS Alfred Helmut Naujocks dlouho patřil mezi muže, na které Reinhard Heydrich nejvíce spoléhal, a proto mu svěřoval úkoly, jež se přímo dotýkaly historie. Naujocks byl náturou odvážný a inteligentní dobrodruh gangsterského střihu, miloval dobrodružství a postrádal jakékoli morální zábrany.
Fašistický režim Benita Mussoliniho patril k dôsledkom prvej svetovej vojny. Duce využil politický, sociálny a duchovný rozvrat Talianska po vojne – aj keď víťaznej – a Európy ako takej. Sľuboval vytvorenie nového „rímskeho impéria“ a svoje výboje začal uskutočňovať v tridsiatych rokoch.
Nejsevernější osídlená oblast Grónska. Pár desítek obyvatel, kteří dokáží přežívat v drsných podmínkách. Jejich počet stále klesá. Zato stoupá počet novinářů, kteří sem jezdí sledovat globální oteplování a tání ledovce. Ovšem pro Ilonu Wiśniewskou je sever domov i hlavní reportérské téma, kterému už věnovala několik knih.
Tato kniha je souborem dvaceti unikátních reportáží investigativního novináře Jaroslava Kmenty. Reportáže vyšly v průběhu uplynulých deseti let v časopise Reportér a nikdy se nestaly podkladem pro jiné autorovy knihy. Pokud jsou mezi fanoušky jeho knih i tací, kteří nejsou pravidelnými čtenáři Reportéra, mají nyní možnost si mezeru v jeho produkci vyplnit.
Josef Lottes – jméno, které je v podstatě synonymem moderní české kriminalistiky. Někdejší šéf pražské mordparty strávil v aktivní službě neuvěřitelných 44 let. Vedl vyšetřování případu spartakiádního vraha, orlických vražd a vinohradského řezníka.
Syrově drsná výpověď nevinně odsouzeného mladého trampa, který se provinil jen tím, že byl ve špatný čas na špatném místě. Jeho cesta brutálními pracovními tábory v té báječné normalizační době, kdy všichni mlčeli a užívali si populární hudby a veselých filmů.
Systémy založené na strojovém učení za nás dělají životně důležitá rozhodnutí: schvalují hypotéky, určují, zda je nádor zhoubný, nebo rozhodují o tom, jestli bude člověk propuštěn na kauci. Ovlivňují vývoj a objevy v chemii, biologii a fyzice.
Afghánistán? To je džihád, šaría, opium a divoké konopí. Ano, takové jsou stereotypy. A teď si představte například islámskou feministku. Že je to nemožné?