Osobní příběhy třiceti tří českých žen, které během 20. století zanechaly výraznou stopu ve všech oblastech života, od kultury, přes vědu, politiku a společnost. Jejich životní osudy většinou nejsou širší veřejnosti úplně dobře známy, přesto potvrzují, že právě ženy byly často hybatelkami dějin a jejich role byla v tomto smyslu zcela zásadní.
Život a práce Čechů jako honorárních konzulů, kteří od konce 19. století až do poloviny 20. století pomáhali krajanům na jihu Kalifornie, je zatím nezmapovanou částí česko-amerických dějin.
S knihou Zmizelá místa budeme cestovat po ČR netradičně - po místech, která kdysi kypěla životem a nyní zde rostou jen kopřivy, lebeda a bodláky. Postupně odcházejí i lidé, kteří tato místa pamatují, a s nimi i jejich vzpomínky. Mizí tak kus naší historie. Některá z těchto míst jsou známá a některá dokonce ožívají, jiná jsou téměř zapomenutá.
Válka je nákladná záležitost a v roce 1939 bylo Německo téměř na mizině, protože se jeho ekonomika přehřívala a mířila k prudké inflaci.
Známe ji z televizních obrazovek, rozhlasu, tisku a sociálních sítí, jako moderátorku, nesmiřitelnou kritičku poměrů a v neposlední řadě jako političku. Jana Bobošíková je na veřejnosti známá jako obhájkyně práv jedince, prosazující také svobodu slova, objektivitu médií a demokratické principy.
Publikace se věnuje mimořádnému vládnutí z hlediska teorie ústavního práva. Pro analýzu mimořádného vládnutí využívá právně-pozitivistickou teorii normativního institucionalismu a plánovací nauky právní.
Tichá, avšak brutální kampaň, kterou vedl Sovětský svaz proti polským občanům, je ve stínu holokaustu a dalších hrůz druhé světové války často přehlížena. Wesley Adamczyk ve svých strhujících pamětech dává hlas statisícům obětí sovětského barbarství.
Pri prechádzke ulicami Starého mesta si na priečeliach budov môžeme všimnúť množstvo heraldických pamiatok. Od 13. storočia erby a heraldické znaky dotvárali vzhľad cirkevnej a svetskej architektúry, ale nachádzame ich aj na plastikách, pomníkoch, fontánach, epitafoch či vitrážach v kostoloch.
Autor popisuje rehoľné spoločenstvá od príchodu na naše územie, ich násilnú likvidáciu počas barbarskej noci z 13. na 14. apríla 1950 a návrat niektorých z nich po roku 1989. Počas stáročí rehole plnili svoje náboženské poslanie, vykonávali rozsiahlu humanitárnu, zdravotnícku ale aj národno-osvetovú činnosť.
Koncom devätnásteho a začiatkom dvadsiateho storočia bola Bratislava vďaka liberálnej klíme miestom stretávania rakúskych, maďarských a slovenských slobodomurárskych lóží. Schádzali sa v chýrnych reštauráciach hotela National, Savoy, Lerchner a ďalších, neskôr v slobodomurárskych domoch. O čom bratia slobodomurári rokovali?
História Petržalky, legendy, spomienky, najmä tie od polovice 20. storočia, ktoré sa prelínajú so životom autora – dnešného Staropetržalčana.
Zápas o Bratislavský hrad je autentický dokument o zápase s mocou, ktorý v päťdesiatych rokoch vyústil do zatknutia a uväznenia Alfreda Piffla.
O Andreji Čikatilovi slyšel asi každý. Zato osudy „Angarského maniaka“ Michaila Popkova nebo travičky dětí Tamary Ivaňutinové jsou jen málo známou historií. Za „domov“ sériových vrahů bývají považovány Spojené státy. Kriminalisté ale upozorňují na to, že Rusko a jeho předchůdce Sovětský svaz se staly líhní těchto zločinců dříve.
Šesťdielna séria Dejiny sveta, vydaná v rokoch 2009–2010 prestížnym nemeckým vydavateľstvom WBG, prináša nový pohľad na svetové dejiny od ich nám známych začiatkom až po súčasnú éru globalizovaného sveta. Početný kolektív autorov zahŕňa popredných odborníkov na dané obdobia a kultúrne okruhy.
Další díl Dějin světa se věnuje období od roku 600 do roku 1500, zhruba od nástupu islámu po velké zámořské objevy. První část načrtává náboženskou a politickou mapu té doby, druhá se věnuje mocenské expanzi islámu, křížovým tažením i dění na indickém subkontinentě a ve střední a východní Asii.
Elitní vyšetřovatel, který sbírá nejzajímavější české policejní případy, a ředitel Muzea Policie ČR. Kdo jiný by mohl znát zločin lépe?
Za dvacet let našeho členství v EU máme za sebou již páté volby do Evropského parlamentu. Dlouho dopředu se vědělo, že jejich výsledky budou mít signální význam. Stupňující se společenské napětí naznačovalo, že významná část občanů je stále více nespokojena s výkonem české vlády.
Kanada, druhá největší země světa, patří mezi nejlépe vnímané země podle mnohých prestižních žebříčků. Její dějiny jsou pestré stejně jako přírodní a kulturní bohatství.
Šokující thriller o systematickém zločinu, megalomanských vědcích, selhání vlády, korupci v lékařství, psychickém teroru a milionech nevinných obětí. Problém: je to realita. Již ve svém bestselleru Státní virus, který vyšel v roce 2021, autor popsal, jak se v hysterii kolem koronavirové krize ztratil zdravý rozum.
Samozřejmé pravdy historičky Jill Leporeové jsou čtivě napsané dějiny Spojených států amerických a k nim přiřazených protikladů, jež tuto zemi provázely od samého vzniku. Události i historické osobnosti jsou poměřovány ústavou USA, z níž si Leporeová vypůjčila i název („Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni...“).