Ve 20. století se značná část inteligence, a to zdaleka nejen české a slovenské, nechala unést vizí spravedlivé společnosti sobě rovných lidí a dala se do služeb komunismu, který tuto utopickou představu budoucího uspořádání mezilidských vztahů nabízel.
Sto dokumentů, jež jsou zde otištěny, mluví řečí tak jasnou, že nepotřebují komentáře. Ve své diplomatické střízlivosti podávají bezprostřední a nelíčený obraz politického vývoje posledních let, jenž vždy znovu burcuje a otřásá i toho, kdo tento vývoj prožil z největší blízkosti.
Hnutie Hašomer Hacair možno charakterizovať ako pokus o židovsko-slovenskú spoločenskú a kultúrnu syntézu. Dejiny Hašomer Hacairu v Československu, s ktorými táto publikácia oboznamuje čitateľa, sú preto rovnako súčasťou dejín Izraela, ako aj Československa.
Židovská komunita v Komárne je jednou z najstarších náboženských obcí širokého regiónu. Stáročné dejiny, väčšia časť histórie 221-ročnej náboženskej obce, však dodnes nie je spracovaná.
Tento unikátní text, napsaný jedním ze Svobodných zednářů v roce 1924, jasně a přehledně vysvětluje nejen vznik a význam zednářské symboliky, ale spolu s Poselstvím Alfonse Muchy i cesty a cíle Svobodných zednářů.
Událostem v Československu před 30 lety dali západní novináři přídomek sametová revoluce. Název se ujal, ale neodpovídal skutečnosti. Nešlo o revoluci. Nešlo ani o státní převrat, neboť režim tzv. reálného socialismu se prostě zhroutil.
Další titul ze série přehledových oborových publikací představuje zasvěcený úvod do studia mytologií stejně jako materiál pro pokročilejší zájemce o tento obor, a nepochybně zaujme i všechny milovníky vypravěčského umění a skvělých příběhů.
Uhorská šľachtičná Žofia Bosniaková (1609 - 1644) mala už počas svojho krátkeho života povesť šľachetnej, štedrej a obetavej ženy. Pochovaná bola na Strečnianskom hrade a smrťou sa začala písať ďalšia tajuplná kapitola jej príbehu.
O Albertovi Einsteinovi (1879 – 1955) je vo všeobecnosti známe, že bol vynikajúcim teoretickým fyzikom, nositeľom Nobelovej ceny a tvorcom teórie relativity, ktorá spôsobila revolúciu vo vede. Mnoho ľudí však nevie, že do svojich štyroch rokov nevedel rozprávať, že sa mohol stať izraelským prezidentom a že americká FBI o ňom vyše 20 rokov zbierala informácie.
Rozhodnutí prezidenta Václava Havla z 1. ledna 1990 dát amnestii více než 21 000 odsouzeným bylo velkým revolučním předělem: symbolickým rozchodem s praktikami komunistického soudnictví. Toto první zásadní rozhodnutí se stalo součástí Havlova politického a morálního odkazu.
LJUDMILA MICHAJLOVNA PAVLIČENKOVÁ (1916–1974) byla jednou z nejúspěšnějších a nejobávanějších žen odstřelovaček všech dob. Když Hitler v červnu 1941 zahájil operaci Barbarossa, opustila univerzitní studia a vstoupila do Rudé armády.
Publikace Od Čertovy Lhoty k Mariánským Horám, představuje historii obvodu Mariánské Hory a Hulváky až po dnešní dny. Knihu zároveň doplňuje množství archivních i současných fotografií.
Habartov, Bublava, Liptaň, Třemešná, Růženec, Cheb, Varnsdorf, Vidnava, Chomutov, Krajková, Vejprty, Srbská, Vyšší Brod, Znojemsko. Čtrnáct míst našeho pohraničí, kde také při obraně vlasti v roce 1938 tekla krev statečných československých vojáků, četníků, policistů, příslušníků finanční stráže i běžných občanů.
Plnobarevná obrazová česko/anglická publikace se věnuje osobnosti a osudům českého egyptologa Jaroslava Černého. Vedle řady vyobrazení a fotografií památek starého Egypta spjatých s Jaroslavem Černým je součástí obrazového doprovodu i přetištění mnoha osobních dokumentů, zápisků a fotografií této vynikající osobnosti české vědy.
Kniha, kterou držíte v rukou, pojednává o zrození sedmdesáti osmi dětí, jež se narodily v rozmezí let 1917-1919. Sedmdesát šest z nich se narodilo v roce 1918. Do vínku jim byla dána samostatná Československá republika. Moderní, svobodná, demokratická společnost složená z mnoha národností, která neměla v tehdejší střední Evropě obdobu.
Rozsáhlá kolektivní monografie, společný projekt předních českých a slovenských historiků, se v roce stého výročí vzniku Československa zabývá politickým, hospodářským a sociokulturním vývojem v prvorepublikovém Československu, Evropě a zámořském světě (Severní a Jižní Amerika, Asie) mezi dvěma světovými válkami.
Jak se žije v nejtěžší a nejstřeženější věznici v republice, ze které dosud nikdo neutekl? Jak se může žít odsouzenci na doživotí? Pár metrů čtverečních cely, malinký dvorek, dostupný na pouhou hodinku denně. Patrně až do konce života. Co je potom horší? Trest smrti nebo doživotí?
