V knize autora Miloše Doležala, Toufarova životopisce, navštívíme místa, provázaná se životem, činností a smrtí jedné z prvních obětí komunistického režimu u nás – faráře z Vysočiny Josefa Toufara (1902 – 1950), dnes vedle Milady Horákové nejvýmluvnějšího symbolu totalitní manipulace u nás.
Bezdomovce dnes potkáváme v každém městě téměř na každém kroku. Jsou součástí naší společnosti již 30 let. Ale co o nich obyčejný občan ví, kromě toho, že po něm chtějí "drobáky" na alkohol?
V jedenáctém století se Evropa stále ještě zcela nevzpamatovala z barbarského věku. Zatímco na Severu se jen postupně na úkor pohanských kultů prosazuje křesťanství, Východořímská říše s vypětím všech sil vzdoruje nájezdům Saracénů, stepních kočovníků a Normanů.
Tri zväzky Čomajových Neskutočných príbehov, ktoré v ostatných rokoch vydala Matica slovenská, tvoria rozsiahly a azda aj charakteristický výber z reportážnej tvorby jedného z najznámejších slovenských reportérov druhej polovice dvadsiateho storočia, ktorého tvorba "prežila aj rok 2000".
Miliony lidí po celém světě se ve 20. století upsaly myšlence komunismu. Ať byly jejich pohnutky jakékoliv, žádná jiná ideologie neovlivnila moderní dobu tak pronikavě a trvale jako právě vize spravedlivé beztřídní společnosti.
Kniha vznikla z nedostatku pramenů o historii dvou rodin, Stránských a Malypetrů. Ona první rodina představuje článek z rozvětveného stromu rytířů Stránských ze Stránky a Greifenfelsu. V osobě JUDr.
Staletí sousedství a víc než tři sta let strávených ve společném státě spojují Čechy a Rakušany - jeden lid dvou jazyků, nebo přeci jen nepřejícné bratrance?
Život na malém městě v prvních poválečných letech a v tíživé atmosféře padesátých let, dělnická a následně i studentská Praha let šedesátých, v jejich závěru pak dvojí, zcela mimoběžné prostředí – francouzské a české.
Být součástí společenské elity a pohybovat se v nejvyšších patrech světové politiky považovaly ženy na knížecích, královských a císařských dvorech za přirozenou součást svých životů. Již od narození byly soustavně vychovány a vedeny ke ctění staletých tradic a zodpovědnému plnění povinností po boku svých otců, manželů a synů.
Slovo čára bylo svého času synonymem pro označení státní hranice Československé socialistické republiky. A právě tak jako je čarám na lidské dlani přičítáno, že jsou zrcadlem budoucího osudu, předurčovala linie z ostnatého drátu oddělující dva světy životy všech, kteří se z české strany ocitli v její bezprostřední blízkosti.
Kdo byl Viking na Pražském hradě, šla česká archeologie Po stopách nobelistů a kdy začal Pravěk crowdsourcingu? Jak často byla Archeologie na koni a odkud se vzala Žabí stehýnka na pravěkém stole?
Veškerá moc na Zemi je soustředěna na severní polokouli. Jakoby seřazeny do jedné řady leží v mírném podnebném pásu tři světové velmoci, Amerika, Rusko a Čína, a obě průmyslové velmoci, západní Evropa a Japonsko. Ovládají zbytek Země a dosud jim dominovaly USA jako jediná světová velmoc.
Svazek představuje překlady a adaptace, které Jiří Gruša připravil sám či ve spolupráci s Karlem Krausem a Josefem Balvínem. Tato zčásti známá, zčásti nově zpřístupňovaná zpracování děl Franze Kafky, R. M. Rilka, Paula Celana, Ericha Frieda, Sofokla, Emanuela Schikanedera a W. A. Mozarta, J. N.
Popisy měst, veršované i prozaické, mají v latinské literatuře dlouhou tradici – jedná se o žánr pěstovaný napříč různými etapami evropské historie. Tato kniha přináší texty dvou zástupců tradičního žánru z přelomu 16. a 17. století, věnované hlavnímu městu Českého království.
Masadži Išikawa, po otci Korejec, po matce Japonec, strávil celý svůj život s pocitem, že nemá vlast. Když mu bylo třináct, celá rodina byla repatriována z Japonska do KLDR. Otce zlákaly sliby o řadě pracovních příležitostí, bezplatném vzdělání a lepším společenském postavení.
Ondřej Sekora (1899–1967) byl významný ilustrátor a tvůrce dětských knih, jehož nejslavnější hrdiny dodnes zná v podstatě každé malé dítě.
Čechoslovakismus patří mezi nejspornější pojmy českých a slovenských dějin. Byl-li jedněmi vnímán jako snaha o prosazení české nadvlády na Slovensku, pro jiné představoval symbol zápasu o republiku a státně-politickou existenci v meziválečném období.
Salvador Dalí (1904 – 1989) bol vskutku všestranný umelec – maliar, sochár, grafik, ilustrátor, fotograf, filmár a spisovateľ – a zároveň najznámejší predstaviteľ surrealizmu. Vďaka svojmu experimentovaniu a excentrickosti v tvorbe i v živote sa stal jedným z najslávnejších umelcov 20. storočia.
Atlas ztracených měst přibližuje skutečné osudy více než čtyřiceti sídel, z nichž se vytratil život. Ať už bylo příčinou lidské šílenství, přírodní katastrofy, dějinné zvraty či hospodářský úpadek, všechna tato místa vyvolávají otázky. Někdy nás zneklidňují a děsí, ale pokaždé otevírají dveře do fascinující minulosti.
Technologie nikdy neudělaly svět přehlednější a jasnější — jen prostě zrychlují a zesilují vše lidské. Osvícenská víra v rozum a vědu slibovala odtajnit svět a udělat z něj lepší místo pro život. Zkušenosti dvacátého století ukázaly, že racionální a technicistní přístup vede sice k efektivitě, ale už nikoli ke spravedlnosti či štěstí.