Publikace se soustřeďuje na strukturální problémy historiografie právě uplynulého čtvrtstoletí.
Emigrovat z Československé socialistické republiky na Západ bylo snem snad každého normálního člověka v nenormálním systému, který komunistická strana udržovala v zemi od „vítězného února“ roku 1948 až do listopadové revoluce v roce 1989. Z železné klece se dalo uniknout několika způsoby, ale ani jeden nebyl bez rizika.
26. dubna 1986 zničila série výbuchů reaktor a budovu 4. energobloku černobylské atomové elektrárny, nacházející se nedaleko od běloruských hranic. Černobylská katastrofa se stala největší technologickou katastrofou 20. století. Pro malé Bělorusko (má 10 milionů obyvatel) znamenala národní neštěstí.
Říká se, že underground měl tolik podob, kolik bylo „androšů“. Předkládaná publikace Reflexe undergroundu ukazuje, že podzemní hnutí prokázalo navzdory perzekucím normalizačního režimu nebývalou životaschopnost, zahrnující množství různorodých aktivit.
Pět olympijských medailí, 18 světových rekordů a šest let bez jediné porážky v běhu na 10 000 metrů – to jsou jen ty nejvýraznější sportovní úspěchy, kterých Emil Zátopek dosáhl. V tréninku se dřel jako nikdo jiný, ale v životě si dokázal zachovat nadhled a smysl pro humor.
Carlo Ancelotti je jeden z nejlepších fotbalových trenérů historie, o čemž svědčí například pět trofejí Ligy mistrů. Ale jeho styl vedení svěřenců je zcela odlišný od agresivních či divadelních výstupů, které s oblibou předvádějí jeho trenérští rivalové.
Příběh Radovana Krejčíře do roku 2005, kdy uprchl z České republiky, je vcelku dobře zmapován. Jak si ale vedl tento člověk poté, co patrně na falešný pas v roce 2007 přiletěl do Jižní Afriky? Proč se do roku 2013, kdy byl i tam zatčen a od té doby je v místních vězeních, stihl stát „nejhorším mafiánským bossem, jakého kdy tato země spatřila“?
Hitlerův i Honeckerův bunkr, nejdivočejší noční kluby, uprchlické kempy, místa, kde Angela Merkelová rozhoduje o osudu Evropy. Berlín je město s barvitou historií a fascinující současností, plné života, módy, umění, energie a neustálých změn.
Významný polský novinář a znalec českého prostředí pojednává ve své nejnovější publikaci Ach, ty Češky o osmi ženách z české historie a současnosti. Na půdorysu osudů těchto slavných (a mnohdy zapomenutých) osobností – např.
Publikace přináší veta prezidenta Václava Klause s komentáři. První část vysvětluje prezidentské veto v českém legislativním procesu. Druhá část ukazuje veta jako demonstrace postoje k vývoji českého právního řádu.
Jaké jsou kořeny vzniku Islámského státu, jeho strategie a nečekaného úspěchu? Může se vzestup podobných skupin opakovat?
Když Galileo poprvé přišel s myšlenkou, že Země není středem vesmíru, tak se mu vysmáli. O rádiu ještě před sto lety kdosi prohlásil: „Ta bezdrátová hudební krabice nemá žádnou obchodní hodnotu. Kdo by platil za zprávu, která není učena jasně dané osobě!
Pozoruhodné náboženství Keltů, jejich kultura i svět představuje stále fascinující téma – nejen pro obdivovatele druidů či milovníky dobrodružství Asterixe a Obelixe… Nová kniha odborníků z německého nakladatelství WBG přináší pestrý obraz tohoto národa, spjatého historicky též s českým územím.
Co způsobilo oslabení a v některých případech i zánik vyspělých civilizací a měst ve východním Středomoří jakými byly Egypt, Chetitská říše, nebo třeba kosmopolitní obchodní přístav Ugarit na konci 13. století př. Kr. – v období, které můžeme s jistou rezervou označit jako „první mezinárodní věk“ v dějinách lidstva“?
Kniha sleduje Štěpánkovo rodinné zázemí a studium, jeho aktivity po vypuknutí první světové války a činnost v Maffii. Svým zapojením do odboje si vysloužil uznání předních představitelů mladého státu a v prvních dvou poválečných letech se podílel na budování ministerstva zahraničních věcí, podpoře československo-jihoslovanských vztahů a vědeckého života.
Kniha o současné české čtenářské kultuře vychází z anonymních čtenářských životopisů, které se nahrávaly v letech 2009—2015. Tyto výpovědi (celkem jich je 138) slouží jako základ pro trojí pohled na naše čtenářství.
Kniha sleduje třináct let profesionální hráčské a dvacet pět let trenérské kariéry Manuela Pellegriniho, který nejrůznějším aspektům fotbalu věnoval přes čtyřicet let svého života.
Didier Drogba se v autobiografické knize ohlíží za bohatou kariérou a životem, který nebyl tak snadný, jak by se na první pohled mohlo zdát. Slavný fotbalový útočník prožil vzestupy i pády, během občanské války na rodném Pobřeží slonoviny ztratil několik příbuzných.
Po štúrovskej generácii bol Svetozár Hurban Vajanský (1847 - 1916) azda vôbec najväčšou postavou slovenského národného pohybu. Bolo to tak najmä v rokoch 1874 - 1916, v najťažších slovenských desaťročiach, ktoré zvykneme nazývať aj "vajanskovské roky". Storočnica po jeho smrti (1916 - 2016) dozaista nebola bez Vajanského, bez jeho intenzívnych myšlienkových stôp.
Jak uvést tuto knihu vzpomínek?