Hana Heřmánková, autorka rozmarného cestopisu Cestování v nejlepších letech a a sarkastické knihy Naše povedená mamička, je spontánní vypravěčka skutečných situací a příběhů. Dominuje v nich pozorovací talent, který preferuje humorné stránky života, drobných absurdit.
Barvité osudy indiánských říší od Olméků přes Toltéky a Maye k Aztékům, krvavá conquista H. Cortése, španělské panství, cesta k nezávislosti, mexicko-americká válka, při níž země ztratila téměř polovinu svého území ve prospěch USA, pokus o nastolení habsburského císaře Maxmiliána, indiánský prezident Juaréz, revoluce Zapaty a další dějiny 20.
Kniha poskytuje souhrnný pohled na vztah Tomáše Masaryka k Židům a židovské otázce v českém i evropském kontextu a také na poměr významných židovských osobností k Československu a k Masarykovi zvláště. Pokouší se zachytit vývoj a proměny Masarykových názorů na Židy a židovství od raného mládí a popsat klíčové události, které utvářely Masarykovy postoje.
Životní závod. Tahle šance přichází jen jednou za čtyři roky. Reportéři Radiožurnálu celý rok den po dni sledovali přípravu devíti českých sportovních hvězd na olympijské hry v Riu de Janeiro.
Tato kolektivní monografie volně navazuje na předchozí dvě úspěšné publikace editorů Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur (Academia 2011) a Civilizace a dějiny: historie světa pohledem dvaceti českých vědců (Academia 2013).
Z perspektivy světových hospodářských a sociálních dějin patří výzkum dějin koncernu Baťa k nejzajímavějším tématům české hospodářské a sociální historiografie.
Utrpení zvířat využívaných člověkem je závažný problém vyvěrající ze způsobu života současné civilizace. Myšlenka řešit ho založením zvířecích práv obdobných právům lidským pochází z prostředí ochranářských hnutí v USA, odkud se rozšířila do západní Evropy.
Proč vlastně cestovat a co nám přinášejí pobyty v jiných koutech světa? Proč balit v době tisíců a tisíců fotografií cestovní zážitky do slov? Jak funguje kombinace socialismu, buddhismu a vojenské diktatury v Barmě? Jak mizí příroda Madagaskaru? Jak vypadá dnešní peruánská Amazonie s kombinací divoké rozvojové pomoci a černé magie?
Pobyty na letních bytech se objevily již v 19. století, největší popularity však dosáhly v meziválečném období, kdy se staly jedním ze symbolů života prvorepublikové městské středostavovské společnosti.
Klasická historiografie ani náznakem nepřipouští, že by císař Napoleon I. a vůdce německého národa Adolf Hitler mohli přežít svoji vlastní smrt. První ve vyhnanství na ostrově Svaté Heleny, druhý v berlínském podzemním krytu na konci dubna 1945; že oba mohli dožít svoje životy v ústraní, daleko od hlučného davu.
Již více než čtvrtstoletí si každý rok v předvečer 17. listopadu připomínáme výročí počátku nedlouhého dějinného údobí, které jsme si zvykli nazývat Sametová revoluce. Co si ale vlastně připomínáme? Co se tenkrát zrodilo a především co jsme vlastně tenkrát chtěli? Byla to skutečná revoluce, nebo pouhá fraška?
Americké historičce Rachel L. Greenblattové se podařilo na základě mnohaletého studia vytvořit pozoruhodný „portrét“ každodenního života židovské společnosti v Praze v průběhu 16. a 17. století.
Institut Václava Klause přináší mimořádnou publikaci – 180, s podtitulem Festschrift k 75. narozeninám. Kniha je, jak již název napovídá, sborníkem textů mladých českých ekonomů – studentů prof. Václava Klause – k jeho významnému životnímu jubileu.
Kolektivní monografie se zabývá stavem a proměnami židovské menšiny v období druhé republiky a zároveň zohledňuje reakce a postoje většinové české (československé) společnosti. Během diskutovaného období byla zničena státní suverenita. Spolu s úpadkem morálních hodnot nastala krize demokracie a společnost se pozvolna fašizovala.
Kniha představuje dosud neznámou a v mnoha ohledech unikátní dolnorakouskou knižní sbírku z konce 16. století, která byla – jako součást knižní kořisti z Čech a Moravy – odvezena do Švédska na sklonku třicetileté války.
Kniha představuje odborným, ale přitom čtenářsky přístupným způsobem historický vývoj vztahů mezi českými zeměmi a papežstvím, a to v rozsáhlém období od raného středověku až do počátku 21. století.
Jaký byl vztah československé exilové vlády k židovské menšině během druhé světové války a po ní?
Kniha, na níž autorka pracovala přes dvacet let, je zásadním příspěvkem do diskuse o stalinistickém Rusku, který nabourává totalitní paradigma. Svým důrazem na interakce mezi režimem a různými společenskými složkami kniha představuje obrat v sovětské historiografii. Nesoustředí se na Stalina a jeho brutalitu, ale na klíčové společenské koncepce a témata.
V bratislavskom Dóme sv. Martina je dodnes uchovávaná a verejnosti prezentovaná zaujímavá kuriozita: doska a dve plátna s vypálenými odtlačkami pravej ruky. Tieto, ako aj ďalšie znamenia mal po sebe zanechať duch nebohého Jána Clementa Zwespenbauera, ktorý sa v Prešporku v rokoch 1641 – 1642 zjavoval mladej Regine Fischerin.
Kniha se v širokém historickém kontextu zabývá avarsko-slovanským obléháním hlavního města východořímské říše v roce 626. Autor sleduje dějiny říše od smrti císaře Justiniána, především pokud se týče ztráty jejích pozic na Balkáně; současně se zabývá vztahem k Persii, jež byla odedávna hlavním konkurentem říše.