Vzpomínková kniha "posledního slováckého gajdoše", jak byl Štěpán Příkazský (1902-1993), výrazná osobnost Podluží, často titulován, přináší jeho slovy vyprávěný příběh šohaje, kterého nešťastná láska vyštvala do Argentiny. Tam poznává legendární cestovatelskou dvojici Hanzelku a Zikmunda (jejich návštěva mezi krajany v pamětech nemůže chybět).
Šiesty zväzok nadväzuje na predchádzajúce časti knižného cyklu. Rozpráva o časoch po vymretí arpádovskej dynastie a nástupe "cudzích kráľov", príslušníkov anjouovského rodu a Žigmunda Luxemburského. Nie je to epizóda, vládli v Uhorsku takmer poldruha storočia.
Kniha rozpráva o príchode Slovanov, o ich osudoch v čase avarskej nadvlády, o Nitrianskom kniežatstve, vzniku Veľkej Moravy, o jej páde a príchode starých Maďarov, no najmä o tom, ako sa začali meniť na Slovákov.
Kniha Svedeni tajemstvím poskytuje detailní, důkladným výzkumem odložený pohled do vnitřního světa jedné z nejefektivnějších a nejobávanějších špionážních agentur v historii – Stasi východoněmeckého Ministerstva státní bezpečnosti. Poprvé odhaluje tajné technické metody, zdroje a reálie agentů světa vědeckotechnické špionáže.
Kniha se na pozadí historických, odborných, výtvarných a jinak věcných skutečností pokouší vyjít vstříc faktu, že evropská heraldika představuje fenomenální , nadčasový, jednotný a kontinuálně se vyvíjející celek, jehož nedílnou součástí je i naše heraldika.
Kniha prostřednictvím dobových dokumentů a fotografií detailně mapuje institucionální vývoj české vědy od 18. století, kdy byla v Olomouci založena Společnost neznámých učenců v zemích rakouských, po vznik Akademie věd ČR po rozpadu Československa v roce 1993 a období dvaceti let rozvoje samostatné české vědy po sametové revoluci.
Thilo Sarrazin (*1945) je jeden z nejoriginálnějších a nejodvážnějších politických myslitelů a budovatelů státu v soudobém Německu. Mimořádný a jedinečný ohlas v Německu i ve světě vyvolala jeho kniha Deutschland schafft sich ab (2010), již Nakladatelství Academia vydalo pod názvem Německo páchá sebevraždu v roce 2011.
Rok po invazi vojsk pěti států Varšavské smlouvy do Československa proběhly v ulicích mnoha velkých měst rozsáhlé demonstrace, do kterých se zapojili především mladí lidé. Vyjadřování nesouhlasu s přítomností sovětské armády na našem území se mísilo s projevy nespokojenosti s nastoupenou cestou nového vedení komunistické strany.
Je to aktuální kniha literatury faktu, sonda do poměrů v České republice. Do poměrů politických, hospodářských i kriminálních. Svůj příběh tady vypráví Věra Jourová, absolventka dvou vysokých škol, matka dvou dětí a kdysi náměstkyně ministra pro místní rozvoj.
Protižidovské pogromy, organizování atentátů na politické odpůrce, demagogická hesla a neochvějná věrnost carskému režimu. Takový je tradiční obraz ultrapravice v Rusku před rokem 1917.
Série knih o zříceninách od renomovaného castelologa profesora Tomáše Durdíka a fotografa Viktora Sušického navazuje na řadu předchozích dílů, opět výpravnou publikací, tentokrát mapujících zříceniny na území východních Čech.
Přestože zpravodajské služby vzbuzují velkou pozornost a jsou předmětem zájmu veřejnosti i médií, představují pro veřejnost nepříliš známou součást státního mechanismu. Jejich činnost je svázána s požadavkem utajenosti a navíc jsou opředeny mnoha zažitými mýty a zkreslenými představami.
Dějiny znárodňování majetku v celé historii Československa, tj. od pozemkové reformy a úvah o znárodnění průmyslu za první republiky, přes konfiskace v období protektorátu a později na základě tzv. Benešových dekretů, až po rozsáhlé zestátnění po Únoru 1948 a následující proces privatizace a restitucí v 90. letech.