Kniha poskytuje celkovou charakteristiku regionu, jeho historický, společenský a kulturní vývoj. Každá obec autor charakterizuje v závěrečných přehledech základními údaji včetně 1 745 jmény jejích představitelů v minulosti i v posledních obdobích.
Kniha zachycuje historii letního sídla Edvarda a Hany Benešových, které se stalo průsečíkem našich novodobých dějin. Neznámými fakty, bohatým svědectvím pamětníků a mnoha fotografiemi dokládají autoři strhující děj odehrávající se za branou slavné vily.
Celosvetový záber, prehľadné usporiadanie a prístupné spracovanie faktov o celých doterajších dejinách ľudstva, spolu s bohatou obrazovou dokumentáciou zabezpečili Kronike ľudstva zaslúžený úspech (od roku 1992 vyšla už v šiestich, vždy doplnených a inovovaných slovenských vydaniach).
Ladislav Švihran, autor početných kníh literatúry faktu (Kulturizmus ducha, Tu sa usadíme, Ako zomierajú diktátori, Kto nám vládol, Slávni vynálezcovia, Pavol Dobšinský atď.) sa v knihe Hviezdne okamihy podujal na úlohu vypátrať rozhodujúce okamihy v živote slávnych ľudí, ako ich zvládli, alebo nezvládli.
Všestranný pohľad na vývoj ľudskej spoločnosti od kamennej doby až po súčasnosť. Podrobné informácie o významných osobnostiach, popis udalostí, ktoré ovplyvnili vývoj sveta. Rozsiahly text plný zaujímavostí z dejín dopĺňajú výstižné ilustrácie, portréty osobností a podrobné mapy.
Katarína Hradská (1956), pracuje v Historickom ústave SAV, zaoberá sa novšími dejinami Slovenska v stredoeurópskom kontexte. Je autorkou viacerých publikácií a štúdií z obdobia slovenského štátu.
Aztékové byli poslední z velkých indiánských civilizací Mexika a byli zároveň první z vyspělých indiánských kultur, s nimiž se setkali a kterou si podrobili evropští dobyvatelé.
Touha poznat cizí kraje byla v českých zemích vždy silná. Druhá polovina 19. století tuto touhu začala ve zvýšené míře naplňovat a cestovatelé jako E. Holub, E. St. Vráz, J. Kořenský, Č. Paclt, A. Musil, A. V. Frič či J. Welzl se stali ve své době známými a populárními osobnostmi.
Unikátní kniha shrnuje poutavé portréty stovky našich historických osobností od starověku až po počátek 15. století. Setkáte se v ní s českými světci, s královnami a kněžkami, biskupy, velmoži, dvořany i kronikáři, zkrátka se všemi významnými lidmi, kteří se kdysi podíleli na utváření českých dějin.
Politické strany jsou jedním ze základních prostředků k zajištění demokratické vlády. Na základě klasických typologií (Sartoriho, Blondela) popisují autoři systémy politických stran v celé rozšířené Evropské unii a ostatních státech západní Evropy.
Byla Trója pouhou básnickou představou, skutečným místem, kde bojovali a zmírali hrdinové, či jevištěm, na němž mstiví bohové pohybovali lidskými osudy jako šachovými figurkami? Existovala Atlantida nebo je jen alegorickým mýtem antiky? Byly civilizace Nového světa v kontaktu s kulturou Starého světa celá tisíciletí před Kolumbem?
Čoraz viac autorov skúma otázku, či stavitelia najväčších pyramíd pracujúci s hodinárskou presnosťou a s vynikajúcimi vedomosťami o astronómii, matematike, akustike atď. neboli dedičmi alebo dokonca príslušníkmi oveľa rozvinutejšej civilizácie, ktorá zmizla následkom neznámej katastrofy a jej dejiny zostali pre nás utajené.
Staré kroniky jsou opomenutým zdrojem informací, z nichž zřejmě nejpozoruhodnější jsou ty, které dnes označujeme termínem paranormální jevy. Je až s podivem, kolik jich je v českých písemných památkách možné objevit. Ať už listujeme nejstarší dochovanou kronikou Kosmovou, letopisy opata milevského Jarlocha, latinskou autobiografií Karla IV.
Vyprávění spisovatelky Dagmar Štětinové seznamuje současníky s jednou z obzvláště kontroverzních postav 19. století, kterou v tehdejších Čechách neznal jen málokdo.
