Dějiny jsou jako karty v rukou mocných a vlivných lidí a ti se je snaží ovlivňovat. Jsou ale ovlivňovány, ať chtějí nebo nechtějí, zákonitými společenskými pravidly. Veřejnost by měla seriózněji pochopit situaci, která vznikla před rokem 1989 v Československu.
„Vše, co o novodobé historii víme a předkládáme k uvěření našim potomkům, je jen vrcholem ledovce. To vespod se odkrývá jen nesnadno a po zlomcích,“ tvrdil již před lety americký historik William L. Shirer, a i dnes je třeba mu dát za pravdu. Což ovšem neznamená, že se o hledání takových zlomků skryté pravdy nebudeme stále pokoušet.
Málokdy se nám dnes již podaří nahlédnout přímo do válečného dění. A to zejména pokud se jedná o první světovou válku. Chtěli bychom proto čtenáři nabídnout takovéto nahlédnutí formou autentické výpovědi osobního příběhu jednoho z jejích účastníků, který si ho zaznamenával do svého deníku.
O volebním víkendu 7.–10. října 2021 se v Peci pod Sněžkou konal už dvacátý devátý ústavněprávní výjezdní seminář Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Z něho vzešel tento sborník, který obsahuje třináct studentských příspěvků.
Vztah centrálních mocností, tedy Rakouska-Uherska a Německa, v období před první světovou válkou zásadním způsobem ovlivňoval evropské i světové dění. Císařská politika barvitým způsobem popisuje složité vazby mezi evropskými velmocemi a ukazuje, jak Vilém II., František Josef I.
Kniha Polynésie završuje vydání literární pozůstalosti českého překladatele Václava Černého. Svazek Havaj: historie, mýty, poezie vyšel v roce 2019, svazek Maoři: společnost, kultura a jazyk o rok později.
Kam patří Bělorusko? Na Západ nebo na Východ? Co ho pojí s jeho nejbližšími sousedy a co ho od nich odlišuje? Existuje něco jako „běloruský světový názor“?
Ačkoliv předešlé publikace edice „Osvobození 1945“ přinášejí mnoho nových informací, které se doposud v přehršli tiskových materiálů o osvobození Čech od západu neobjevo-valy, je zřejmé, že do nich stejně nebylo možné zařadit vše zajímavé, co by zařazení za-sloužilo. Hlavní témata závěrečné 20.
Lubomír Vejražka navazuje svou novou knihou na dva tituly, ve kterých se rovněž zabýval často opomíjenými tématy souvisejícími s komunistickou represí a jejich nedostatečnou reflexí současnou společností.
Podobizna české královny a významné kulturní osobnosti počátku 14. století, osvětlující život urozené ženy českého středověku. Portrét ženy, matky a královny, dědičky slávy a hrdosti Přemyslovců, matky císaře Karla IV.
Život královny Alžběty II. a její rodiny v podání populárního seriálu společnosti Netflix přitahuje miliony fanoušků po celém světě a s každým dalším dílem se jejich řady rozrůstají. Kolik z kultovního seriálu "The Crown" je ovšem historická realita a kolik čistá fikce?
Karel I. (1887–1922), poslední z českých králů (1916–1918), byl Habsburk i potomek Přemyslovců. V mládí sloužil u dragounského pluku v Brandýse nad Labem a ve Staré Boleslavi, dobře mluvil česky a brandýský zámek si v roce 1917 koupil do osobního vlastnictví.
Tři generace žen Jana Wericha: manželka Zdenka, dcera Jana a vnučka Zdenka, řečená Fanča. Tři chytré, schopné a vtipné souputnice byly pro Wericha tím nejcennějším, co na světě měl - vedle jeho publika.
Ivan Michajlovič Majskij byl v letech 1932–1943 sovětským velvyslancem ve Velké Británii.
Tato celobarevná výpravná kniha přináší průřez britskou historií se speciálním zaměřením na vládnoucí dynastie, dále se široce věnuje současné panovnici Spojeného království, královně Alžbětě II. a její rodině. Publikace pojednává i o sídlech královské rodiny (Buckinghamský palác, Windsor, Sandringham, Osborne, Balmoral, Holyrood, Kesingtonský palác atd.
Putování pražskou čtvrtí Košiře napříč staletími a v doprovodu osobností, které spoluutvářeli jeji (nejen literární) paměť: Jakuba Arbese, Karla Čapka, věštkyně Dojky, Alberta Vojtěcha Friče, Václava Hájka z Libočan, Jaroslava Haška, Jiřího Hejdy, Ignáta Hermanna, Josefa Hory, Jana Hřebejka, Jiřího Karáska ze Lvovic, Stanislava Mráze, Vítězslava Nezvala,
Vatikánski kresťania nechápu, že slúžia Satanovi. Vo Vatikánskych katolíckych kostoloch prijímanie tela Ježiša veriacimi (cez oblátku) a pitie krvi Ježiša farárom, je Satanistický obrad! Neviete, že Satanisti pri ľudských obetách pojedajú ľudské mäso a pijú ľudskú krv?! Nechápete farári, že ste služobníci Satana? Však obrazne pijete krv Ježiša!
Jiří Weigl touto svou publikací po sedmi letech navazuje na svou předcházející knihu Bez iluzí o světě kolem nás (nakl. Fragment, Praha 2014), která pokrývala dlouhé patnáctileté období 1999 až 2014. Dnešní kniha obsahuje jeho texty za posledních šest let. Je to 55 textů – hutných, jasných, myšlenkově bohatých, vypointovaných.
Mnozí z těch, kteří si tuto knihu přečtou, se budou ptát, zda autor nepřehání, když naznačuje, že aktivity farmaceutického průmyslu se rovnají organizovanému zločinu.
Hlavní tezí knihy je tvrzení, že ačkoliv orientalistické či religionistické bádání zdánlivě předkládá nezkreslené, objektivní interpretace indických tradic, ve skutečnosti jde o pokřivené obrazy odkazující především k vlastní evropské kultuře badatelů.