Rakouské válečné námořnictvo

Rakouské loďstvo se po evropských zmatcích v roce 1848 začíná nově organizovat, dostává postupně do čela schopné a nadané velitele a dosahuje úspěchů nejen na poli válečném, ale i v oblasti vědeckých výzkumů. O jeho slávu se na prvém místě zasloužil jeden z nejlepších námořních velitelů této epochy, admirál Tegetthoff. V roce 1864 bojuje úspěšně u Helgolandu a pak v roce 1866 poráží se svou poměrně slabou a ne ještě vybudovanou flotilou italské obrněnce u Lissy. Publikace je rozdělena do devíti kapitol, kde se mimo jiné dozvíme nejen o všech typech lodí v té době Rakouskem používaných, ale i o práci námořníků v běžném životě na palubách, o jejich zbraních, o výzbroji i o úspěších na poli vědy (kupříkladu obeplutí světa fregatou Novara). Z vyprávění účastníků se dozvíme o průběhu bojů v Severním moři a u Lissy. Nezbytným doplňkem publikace je obrazová příloha, kde hlubší zájemce o stavbu lodí zaujmou jistě bokorysy známých plavidel té doby. Dále zde nalezneme podrobnější vysvětlení k použití parního stroje v mořeplavectví a k vývoji lodního dělostřelectva. Není zapomenuto ani na historii vlajky rakouského válečného námořnictva. Tabulky měr a vah té doby a slovník odborných námořních pojmů je konečně vhodným doplňkem práce.