Celá oblast okolí Obersaltsbergu byla neprodyšně uzavřena a obsazena hlídkami z přilehlých kasáren. Na vrcholu alpského velikána zde totiž stálo monumentální sídlo Adolfa Hitlera, známé jako Berghof. Jak probíhala stavba, jaké události zde proběhly, čím se zde nejspíš Hitler zaobíral a proč byl nakonec jeho dům srovnán se zemí?
Severní oblasti Čech byly vždy důležitou obrannou hradbou našich zemí. Vysoké hory a husté lesy bránily vniku nepřítele a jen na několika místech tudy probíhaly obchodní a zemské stezky, strážené soustavou menších i větších hradů a hrádků, z nichž mnohé jsou dnes jen nepatrnými zříceninami.
Nejen Francie spoléhala na začátku druhé světové války na své betonové pevnosti a systémy opevnění. Další, kdo se touto cestou vydal, byli Belgičané se svojí velkolepou pevností známou jako Eben Emael. Mohutná pevnost byla volným pokračováním Maginotovy linie a dopadla úplně stejně, jako celá tato opevněná soustava.
Kniha je určena všem, kteří se v současné nebezpečné době dovedou zamyslet nad omylem, jehož důsledky pociťujeme dodnes. Protože duch Maginotova linie i její mnohočetná opakování v celém světě a zejména v Evropě s sebou neodvratně přinesly výrazné ohrožení demokracie už v letech 1939 až 1945.
Historická literatura i další prameny běžně prezentují Dejvice jako jakési bílé místo na mapě Pražského povstání v Květnu 1945. S výmluvou, že se zde tehdy snad vůbec nic nedělo, protože tyto Dejvice drželi pevně „Němci“. Tato knížka však není fikce, protože tomu tak vůbec nebylo!
Zkušený spisovatel a historik Václav Junek přichází s poměrně novým pohledem na dějiny druhé světové války ve shodě s celosvětovým trendem, který se nese v duchu hesla ,,co by se stalo, kdyby...
HITLER PŘED BRANAMI je kniha, která se všem líbit nebude. Odmítnou ji především ti, kteří se stále brání pochopit a přijmout osm set let českoněmeckého spolužití v jedné zemi reálně, beze všech předpojatostí a bez veškerého na dané velké historické téma nabaleného balastu.
Kniha Malé/velké války výrazně a atraktivním způsobem nabízí souvislý řetěz malých, vedlejších válečných konfliktů, tak jak k nim docházelo od počátku 20. století podnes.
O mnichovské zradě, okleštění Československa v roce 1938 a jeho definitivním znásilnění fašistickým Německem v březnu 1939 byly napsány a vydány desítky knih. Ani jedna se však neorientuje na detailní analýzu cest samotného Adolfa Hitlera na území, které před záborem Sudet patřilo Československu.
