Přepad českého území nacistickými ordnery s cílem jeho násilného připojení k Německé říši, protože díky svému převažujícímu českému osídlení nebylo zahrnuto do pomnichovského záboru, byl zmařen československým vojskem a četníky. V protiútoku položili své životy čtyři mladí českoslovenští vojáci.
Obsáhlá publikace o dosud nejtragičtějším a nejmasovějším válečném konfliktu v historii lidstva, do něhož byly zapojeny země ze všech koutů světa. O válce, během níž se fašistické režimy a nacisticka ideologie neštítily použít i těch nejbrutálnějších prostředků a metod k získání nadvlády nad světem a vytvoření nové říše.
Rudá armáda prolomila v listopadu 1942 drtivým protiútokem z vnějšku města linie německé armády a jejích italských, rumunských a maďarských spojenců a ve Stalingradu obklíčila asi 290 000 vojáků 6. armády. V té době mohla německá armáda obklíčení ještě prolomit, ale za cenu ústupu od Stalingradu.
Robert O´Neill. Účastník 400 bojových misí, bývalý člen Navy SEALs a žijící legenda. Jeho memoáry, psané s brutální upřímností a doprovázené osobitým černým humorem, vás zavedou nejen do první frontové linie či týlu nepřítele. Seznámíte se s jeho životní filosofií a tím, co ho formovalo jako člověka. Tato zpověď není jen o něm.
Souborné vydání tří knížek válečného dopisovatele Hugo J. Slípky, původně vydaných v nakladatelství Orbis, Praha, v letech 1945 a 1946. Ohnivá křídla zachycují v několika reportážích bojovou činnost 313. stíhací peruť v Anglii v roce 1942 a 1943.
Únos italského diktátora Benita Mussoliniho, který byl po svém sesazení internován v hotelu Campo Imperatore na nepřístupném horském masivu Gran Sasso v nadmořské výšce 2200 metrů nad mořem, je považovaný za jednu z nejdobrodružnějších epizod druhé světové války.
Během druhé světové války vyvraždili ukrajinští nacionalisté na Volyni a ve Východní Haliči zhruba sto tisíc Poláků. Grzegorz Motyka, vynikající znalec a oceňovaný popularizátor dějin, napsal knihu rozkrývající anatomii tohoto zločinu nevídaných rozměrů.
První světová válka byla dějištěm nelidského vraždění. Vybrala si krutou daň na životech a zanechala po sobě vyčerpaný svět plný zoufalství. Tato kniha s více než 800 působivými fotografiemi z unikátních fotografických sbírek Imperiálního válečného muzea v Londýně a čtivým doprovodným textem publicisty J. H. J.
Volyňský masakr – etnické čistky polských obyvatel na Ukrajině, které probíhaly od února roku 1943 do února roku následujícího. Proč sousedé začínají vraždit své sousedy? Kdo a proč v sobě najde sílu zachovat se lidsky uprostřed běsnění? Jak těžké je vybírat mezi „svými“ a „cizími“? Lze zastavit spirálu nenávisti a pomsty?
Na samém počátku jara 1918 se ruská říše zmítala ve stále zběsilejší občanské válce, do jejíhož víru se záhy aktivně zapojili českoslovenští dobrovolci, kteří po několika konfliktech rozhodně vystoupili se zbraní v ruce proti bolševikům.
Deníky o osudu sedmi parašutistů skrývajících se uprostřed nacisty okupované Prahy. Deníky, které nikdy nemohly být napsané, ale jejichž vytvoření bylo inspirováno historickými fakty a dokumenty, vzpomínkami pamětníků a dopisy i deníky padlých účastníků těchto událostí.
Navzdory zájmu české veřejnosti o vládu Marie Terezie je její poslední ozbrojený konflikt s Fridrichem II. Velikým o bavorské dědictví z let 1778-1779 dnes téměř neznámý.
Zdraví a nemoc od nepaměti provázejí dějiny moci. V režimech založených na vůdcovském principu význam nemoci mocných strmě stoupá. Kataklyzma druhé světové války, hrůzy nacistické genocidy i sám fenomén moderní totality přinesl zvýšený zájem o otázky vlivu zdravotního stavu na rozhodování nacistických špiček; šlo hlavně o analýzu Hitlerovy osobnosti.
Odsun, vyhnání, transfer či vystěhování nebo vyhoštění zůstávají i dnes označením pro nedobrovolný odchod statisíců německých obyvatel českého a moravského pohraničí po skončení druhé světové války. Z jejich pohledu šlo a ani nemohlo jít o nic jiného, než o nespravedlivé vyhnání.
Pouhé dva týdny byl Gideon Hausner izraelským generálním prokurátorem, když premiér David Ben-Gurion 23. května 1960 oznámil únos Adolfa Eichmanna z Argentiny a jeho vydání spravedlnosti. Hausnerovo osobní svědectví nazvané Spravedlnost v Jeruzalémě jako první představilo celý proces od jeho příprav až po realizaci a jeho bouřlivou domácí i mezinárodní odezvu.
Na zač. 90 let se vypravil novinář Jaromír Štětina s dalšími dobrodruhy po stopách pracovních táborů a zbylých gulagů na Dálném východě na Kolymu. Co vše zažili, viděli a slyšeli napsali do této útlé knížečky. Rozhovory s lidmi, kteří přežili 10, 15 nebo i 20 let v gulagu a pak byli nuceni žít ve vyhnanství zde za severním polárním kruhem.
Kniha přibližuje především diplomatické styky Svatého stolce a fašistické Itálie v letech 1922–1945, tedy v období, které počíná nástupem Benita Mussoliniho do čela italského státu a zvolením papeže Pia XI. a končí v závěru druhé světové války. V kontextu mezinárodních událostí 20.–40. let 20.
Zjištění autorů, že předkové obou jejich rodů bojovali za 1. světové války v Rusku v 5. československém střeleckém pluku T. G. Masaryka, pro ně bylo velkým překvapením. Tato rodová zajímavost v nich probudila hlubší zájem o legionářství, o historii „jejich“ pluku.
Gradující problémy životního prostředí se staly v posledním půlstoletí ohniskem široce rozprostřeného a rozvětveného společenského diskurzu, který záhy zaujal i některé umělce a nalezl ohlas v jejich tvorbě.
Kniha vzpomínek aktivního účastníka demokratizačního pokusu před padesáti lety. V Knihovně Listů je rozšířená o aktuální autorův úvod, krátké portréty hlavních aktérů a fotografie. D. Havlíček působil v roce 1968 jako vedoucí úseku tisku, rozhlasu a televize ÚV KSČ.