Sedace v praxi zubního lékaře

Účinná kontrola úzkosti a bolesti je integrální součástí stomatologické praxe již od jejího počátku. Se snahou vyhovět narůstajícím požadavkům pacientů na komfort během stomatologických, ale i dalších léčebných a diagnostických výkonů pravděpodobně do budoucna poroste počet ošetření prováděných v sedaci nebo analgosedaci. Většina postupů a technik uvedených v této příručce s sebou nese možná rizika včetně vzniku život ohrožujících komplikací. Tato rizika vzrůstají při celkových závažných onemocněních a v extrémním věku nemocných. Další rizika vyplývají z lékových interakcí při mnohočetné medikaci. V zájmu jak pacientů, tak i lékařů je nutno všechna rizika minimalizovat. K základním prvkům bezpečnosti patří jak solidní medicínské znalosti, dokonalé zvládnutí farmakologie používaných látek, tak i dostatečná praxe v jejich používání. Nezbytné je vybavení pro sledování pacienta a řešení komplikací, řádně vedená dokumentace a v neposlední řadě praktická znalost základních postupů resuscitace.
Tato příručka je původně určena pro stomatology a anesteziology, kteří poskytují servis jejich pacientům, ale je svým obsahem vhodná i pro další lékaře především v ambulantní sféře, kteří dělají potenciálně nepříjemné výkony například při endoskopii trávicího traktu, urologických vyšetřeních, drobných ORL výkonech apod.
Lékař neanesteziolog v příručce nalezne definici základních pojmů, získá přehled o potřebném vybavení materiálními prostorovém, seznámí se se vzory poučeného souhlasu a zjistí, co a za jakých podmínek může očekávat od servisu, který mu může anesteziolog nabídnout.
Anesteziolog, který bude podávat různé formy sedace a analgosedace, v knížce nalezne detailní přehled nejčastěji používaných látek i s novinkami, které jsou zatím jen ve fázi experimentu a praktický návod na podávání různých kombinací látek pro navození sedace a analgosedace. U kombinací je uvedeno základní dávkování použitých preparátů, jejich výhody, nevýhody a rizika. Mezi popsanými postupy jsou uvedeny i inhalační metody, které nejsou v ČR často používané, a popis přístroje na inhalační sedaci oxidem dusným ve stomatologii i popis nezbytné úpravy běžného anesteziologického přístroje pro podávání inhalační sedace sevofluranem a isofluranem.
Pro všechny je velmi důležitá kapitola o možných komplikacích, jejich prevenci a řešení i doporučení ke správnému vedení dokumentace, psychoprofylaktické přípravě pacienta a jeho doprovodu.
Příručku je možné doporučit všem lékařům, nejen stomatologům a anesteziologům, kteří uvažují o tom, že budou metodu sedace ve své praxi využívat nebo poskytovat.

(Z předmluvy doc. MUDr. Jiřího Málka, CSc.)