Komunikační schopnosti jsou u většiny tělesně i duševně postižených dětí typickým způsobem narušeny. Jednotlivé skupiny postižených potřebují při rozvíjení řeči odlišný přístup, při práci s nimi je třeba brát v úvahu specifika jejich řečového vývoje a pochopit jejich komunikační omezení, dané charakterem a stupněm postižení.
