Koršunov povídá o smyslu lidského života. Vysvětluje, že každý z nás má na tomto světě dva úkoly: zvyšovat vlastní úroveň odpovědnosti a lásky (tedy rozvíjet svou duši) a napomáhat duchovnímu růstu jiných duší. Své úvahy zpestřuje příběhy, podobenstvími i skutečnými příhodami nebo zajímavými reálnými údaji.
Koršunov velmi hezky a inspirativně povídá o tom, jak se nebát změn a růst; ujišťuje nás, že všechno se nám děje jenom proto, abychom pochopili, kdo jsme; učí, jak být šťastný, ale uvádí i „spolehlivé“ způsoby, jak být nešťastný.