Toto dílo o životě osmdesáti čtyř indických tantrických jogínu a učenců je nejvýznamnějším pojednáním životopisné literatury vadžrajánového buddhismu. Autor Abhjadátta Šhri žil v severní Indii ve dvanáctém století, po vpádu muslimů, v době, kdy tato tradice pomalu upadala.