Kniha Kuzari neboli Kniha odpovědí a důkazů ve prospěch opovrhovaného náboženství (arabsky Kitab al-radd wa?l-dalil fi ?l-din al-?
Autor Východní filozofie vysvětluje populárně a srozumitelně základní filozofické směry a myšlenky řady myslitelů hlavních východních filozofických škol od nejstarších dob po současnost, od Zarathuštry, Konfucia a Muhammada až po Gándhího a Mao ce-tunga. Text doplňují fotografie a ilustrace.
Kniha je sestavena ze série rozhovorů, které proběhly na přednášce v Coloradu na podzim 1970 a na jaře 1971. Chogyam Trungpa proslul jako meditační mistr, učitel a umělec. Narodil se ve východním Tibetu a byl inkarnovaným držitelem linií tibetského buddhismu Kagyü a Nyingma a byl hlavním opatem kláštera Surmag.
Český překlad rukopisu, který byl poměrně nedávno objeven izraelským badatelem Avrahamem Davidem a v roce 1993 vydán v hebrejštině a anglickém překladu. Neznámý autor líčí historii pražské židovské obce od roku 1389 (kdy došlo v Praze k velkému židovskému pogromu) do doby prvních Habsburků na českém trůně.
Kniha přináší ve více než 1500 heslech, jako první publikace v českém jazyce, základní přehled konfuciánství v celé jeho rozmanitosti od nejstarších dob až do současnosti.
Xavier Beauvois natočil film O bozích a lidech (Velká cena poroty filmového festivalu v Cannes 2010). Příběh se odehrál v trapistickém klášteře v Alžírsku v polovině devadesátých let minulého století. Komunita zde pokojně žila uprostřed muslimské většiny. Kdo byli tito mužové? Jaké životní zkušenosti měli za sebou a co si plánovali do budoucna?
Kniha Tao te-ťing představuje jednu ze základních knih světa a hlavní zdroj čínského malířství a poezie. V roce 1973 byly v hrobce Ma-wang-tuej odkryty na hedvábných svitcích nejstarší známé texty knihy, ale ke skutečné senzaci došlo před několika lety, kdy v jiné hrobce Kuotien byl vykopán text Taa někdy z roku 350 před Kristem.
Nauka význačného tibetského učitele meditace působícího v USA, psaná zcela moderním jazykem, srozumitelným všem. Pět částí knihy pojednává o otevřenosti, odpovědnosti, frustracích, relaxaci, meditaci, bdělém vědomí a vztahu mezi učitelem a žákem. Kniha byla přeložena do řady západních jazyků a od r.
Ptáte se sami sebe, proč máte pořád tolik problémů, ačkoli se už delší dobu věnujete buddhismu anebo jiné duchovní praxi? Máte pocit, že se vám nedaří udržovat rovnováhu mezi svými duchovními a psychologickými potřebami?
Jantrajóga – tibetská léčivá jóga, z níž mohou mít užitek zkušení jógini i úplní začátečníci – patří k naukám dzogčhenu, které jsou v současnosti zpřístupňovány všem zájemcům. Cílem cvičení jantrajógy je objevení prvotního stavu, naší skutečné lidské kondice.
Guru Padmasambhava byl jedním z velkých indických učitelů, kteří v 8. století uvedli buddhismus do Tibetu. Dodnes je považován za nejvýznamnějšího mistra tantrického buddhismu a v Tibetu za druhého buddhu.
Kniha německého mnicha o základech meditace vhledu. Ústřední kapitolou je překlad Satipatthána sutty doplněný antologií dalších textů a rozsáhlým komentářem. Autor zde ukazuje, že po této cestě lze kráčet stejně dobře dnes, jako to šlo před 2 500 lety, uprostřed životního shonu i v klidu mnišské cely.
Svatá kniha několika milionu věřících, kteří žijí především v USA, nyní vychází v češtině s komentářem vědkyně a konvertitky Jany Riessové.
Žili muslimové a židé ve středověku mírumilovně bok po boku v jakési „mezináboženské utopii“? N ebo byli židé pod muslimskou nadvládou pronásledováni podobně jako v křesťanských zemích?
Osho pokračuje v sérii promluv na různá ucelená témata. V Radosti Osho mluví o tom, co je štěstí. Podle něho jsou jedině lidské bytosti schopné být nešťastné - pro zvířata či stromy je štěstí přirozeným stavem. Člověk se musí vědomě rozhodnout, zda chce, či nechce být šťastný.
Známý mistr vykládá jasně a srozumitelně základní principy buddhismu. Myslíme si, že kdybychom mohli být jen o něco bohatší a o trochu slavnější, byli bychom dozajista šťastnější. Ať už je tento dalece rozšířený názor pravdivý, či ne, je na nás, abychom to prozkoumali.
První část knihy tvoří editorova studie pojednávající o historickém vývoji polemiky, kterou islám od svého vzniku vedl s „vlastníky Písma“, tj. křesťany a především Židy.
Židovské pseudepigrafy (též uváděné jako „apokryfy“) jsou spisy, které vznikly v době mezi Starým a Novým zákonem. Bývaly psány pod jménem jiné, zpravidla významné a okruhu čtenářů známé již nežijící osobnosti (řecky PSEUDÉS = nepravý, falešný, EPIGRAFÉ = nápis, název).