Emeritný pápež Benedikt XVI. píše o sexuálnom zneužívaní v Katolíckej cirkvi, o kríze pedofílie v srdci Cirkvi. Pre pochopenie problému pedofílie načrtáva spoločenský kontext rokov 1960 až 1980.
V Starom zákone sa dvadsaťšesťkrát hovorí o Božom srdci, ktoré je považované za orgán jeho vôle. Následne aj človek je súdený na základe tohto Božieho srdca... Istá starozákonná pasáž vyjadruje tému Božieho srdca úplne zreteľným spôsobom. Je to v 11.
Pastieri si navzájom hovoria: Pozrime sa, čo sa stalo. Grécky text tu doslova hovorí: Pozrime sa na to Slovo, ktoré sa tam stalo. Áno, toto je tá novosť onej nocí: na Slovo sa dá pozerať. Stalo sa totiž telom... Boh je už raz takýto. Anjel pastierom povedal: A toto vám bude znamením: Nájdete dieťatko zavinuté do plienok a uložené v jasliach (Lk 2,12; porov. 16).
Pretože miloval svojich, čo boli na svete, miloval ich do krajnosti (Jn 13,1). Boh miluje svoje stvorenie, miluje človeka. Miluje ho i v jeho páde a neponecháva ho na seba samého. On miluje až do krajnosti. Namáha sa so svojou láskou až do samého konca tým, že zostupuje dolu zo svojej božskej slávy. Skladá zo seba šat svojej božskej slávy a oblieka si šat otroka.
Poprvé v dějinách křesťanství bilancuje papež své působení v úřadě. V rozhovorech, které vedl papež Benedikt XVI. s novinářem Peterem Seewaldem krátce před svým odstoupením z úřadu a krátce poté, se čtenáři otevírá možnost pohlédnout spolu s papežem zpět na dobu jeho pontifikátu. Nikdy předtím nemluvil Benedikt XVI.
Ve chvíli, kdy Benedikt XVI. opouští svůj úřad, zůstává v těch, kteří se v posledních letech sytili jeho slovem, pocit vděku. Velký duchovní odkaz nelze samozřejmě shrnout na několika stranách, avšak tato knížka – malé poděkování za pontifikát, který zanechává trvalou stopu – může posloužit k načrtnutí vnitřní linie jeho díla.