„Myslím, že si mě Bůh vyvolil, abych byla nejšťastnější ze své generace…“ Klára de Castelbajac (1953–1975) byla šťastná dívka s radostnou až nezkrotnou povahu, s hudebním i výtvarným nadáním. Hledala poctivě Boha i smysl svého života. Když jí je dvacet, odchází do Říma studovat restaurování obrazů.
