Pankáč v kostele je kniha podobenství a parabol, které jiskří humorem a jdou na dřeň jako skalpel chirurga. Pobaví i pohladí a zároveň zatřesou vžitými myšlenkovými stereotypy v oblasti víry i mezilidských vztahů.
Často se setkávám s názorem, že je nemožné žít hlubším duchovním životem a zároveň plnit každodenní povinnosti. To lze jen v ústraní, v tichu samoty, ne uprostřed světa. Vždyť člověk nemá dost času ani na rodinu a na sebe, jak by tedy mohl mít čas na to, aby se zastavil a vnímal ticho?