Charakteristiky osobností podle jednotlivých znamení Zvěrokruhu, to je náplň nové knihy herečky a spisovatelky Luby Skořepové. Autorka je v daném oboru velmi zběhlá a své názory doplňuje letitými zkušenostmi. Nechybí ani téma herci a horoskopy, výběr partnera či tchyně, stejně tak jako množství užitečných rad týkajících se neduhů těla i duše.
Co je pro člověka zajímavější než osud duše? A co je současně tak záhadné, tak báječné a úžasné? Odkud pochádzí naše bolesti, naše lásky a naše pocity nanávisti? Naše naděje a obavy, naše touhy, naše aspirace a ideály? Jaký je jejich smysl? Střed vesmíru leží uvnitř každého z nás a toto je místo naší duše, kde musíme hledat klíč k záhadám vesmíru.
Již třetí kniha Luciana De Crescenza, která je věnovaná známým i méně známým postavám filozofie. Tentokrát jsou to myslitelé doby před Sokratem, např. Thales, matematik Pythagoras či temný Herakleitos, jejichž představy a myšlenkové pochody nám autor srozumitelně a vtipně představuje. Podobně jako Příběhy řecké filozofie.
Kniha Jednota filosofické zkušenosti proslulého znalce středověkého myšlení Étienne Gilson Z dějin filosofie můžeme vyčíst určitý filosoficky relevantní smysl, který spočívá v povaze samotného filosofického poznávání.
Evangelický teolog a historik Martin Wernisch se ve své obsáhlé monografii Politické myšlení evropské reformace podrobně věnuje vztahu reformační teologie a politického myšlení ve čtyřech velkých okruzích: v okruhu Martina Luthera, Huldrycha Zwingliho, Jana Calvina a monarchomachů (T. Bezy aj.).
O autorovi:Arthur Peacocke (1924 - 2006) bol jedným z najvplyvnejších a najuznávanejších vedcov a teológov v jednej osobe v 20. storočí. Právom ho označovali za jedného z priekopníkov moderného dialógu medzi vedou a teológiou (náboženstvom).
Zkoumání mezinárodních vztahů se původně opíralo hlavně o historii, teorii mezinárodního práva a filozofii, postupem času ale přijalo za své řadu metodologických i teoretických východisek společenských věd. Tím se pro teorii mezinárodních vztahů staly aktuálními diskuse, které se ve společenskovědních oborech vedou již od přelomu 19. a 20. století.
Ascendent je vedle znamení zvěrokruhu považovaný za nejdůležitější prvek přesného výkladu horoskopu. Toto vycházející znamení odráží všechny stránky naší osobnosti, které v sobě neseme jako vlohy, nutící nás, abychom jim dali možnost se plně rozvinout.
Tato kniha popisuje všechny astrologické konstelace a jejich význam. Každá konstelace nese jisté označení, jako „snílek“, „taktik“, „ničema“, „amazonka“, takže se pro čtenáře stávají snadněji zapamatovatelné. Autoři přehledně vykládají jejich světlé i stinné stránky. Vzájemné srovnání různých konstelací je velmi snadné.
Evergreen mezi knihami o stromech. Tato kniha je malou příručkou o charakteru stromů a zároveň zábavným breviářem: Vydejte se na cestu objevování sebe sama a svých přátel v charakterech stromů a prožívejte objevování zajímavostí z keltských tradic, zvyků a léčitelství.
Proč Židé zavrhli Ježíše? Jaké reálné důvody mohly Židy vést k tomu, že se od Ježíše odvrátili nebo se proti němu postavili? Proč odmítali křesťanskou cestu ke spáse se sveřepostí, v níž křesťané často spatřovali zatvrzelost či zlovolnost? Mohou, nebo nemohou být právem obviňováni, že Ježíše zabili?
Francúzsky spisovateľ a filozof v diele Rozprava o vedách a umeniach (za ktorú mu Dijonská akadémia v roku 1750 udelila prestížnu cenu) rozpútal proti vedám a umeniam boj, ktorý predznamenal jeho definitívny rozchod s vtedajšími, už vychýrenými mysliteľmi a ich doktrínami.
Zdrvujúca kritika sociálnych pomerov vtedajšej francúzskej monarchie je ukotvená do širšieho kontextu úvah o ľudskom jedincovi jeho poslaní a smerovaní. Rousseau je nanajvýš skeptický voči pokroku ako jednostrannému smerovaniu k zdokonaľovaniu technických zručností a zvyšovaniu materiálneho blahobytu.
Každý člověk touží po celistvosti a hledá způsoby životního naplnění. Autor ve své knížce ukazuje, co člověk nutně potřebuje, aby mohl žít se sebou v pokoji – blízkost a odpuštění. Právě toto jsou stopy spásy na životní cestě člověka, který se řídí podle kompasu poselství Ježíše z Nazareta.
Sartrovo filozofické dielo Slová nesie črty osobného bilancovania, ktoré sa vracia ku kľúčovým otázkam vynárajúcim sa v autorovej tvorbe.
Po stáročia si vedci, teológovia i laická verejnosť kládli mnohé otázky o dôsledkoch vedeckých objavov v oblasti viery. Tie nás neprestali zaujímať ani v novom tisícročí. Atómový fyzik a teológ Ian Barbour , laureát Templetonovej ceny za pokrok v oblasti náboženstva z r.
Kniha Život po smrti: Důkazy předkládá logické, vědecké argumenty pro to, že život po smrti je nejen možný, ale také velmi pravděpodobný. Má na své straně mnohem více důkazů než ateisté, podle nichž je smrt naším úplným a naprostým zánikem.
V knihe Kresťanská teológia a vedecká kultúra Thomas F. Torrance poukazuje na paralely medzi prírodovedeckým a teologickým bádaním, na základe čoho propaguje termín teologická veda. Vďaka dobrej znalosti dejín a filozofie vedy podrobne rozoberá epistemologické východiská teórie elektromagnetického poľa Jamesa Clerka Maxwella a oboch teórií relativity Alberta Einsteina.
Po několika letech od vydání bestselleru Čtyři dohody vychází kniha Pátá dohoda. Don Miguel Ruiz v ní spolu se svým synem donem Josem Ruizem nabízí nový pohled na Čtyři dohody. Čtyři dohody, založené na staré toltécké moudrosti, nám pomohly prolomit naše omezující přesvědčení a nahradit je názory, které nám přináší osobní svobodu, štěstí a lásku.