Filozofie jazyka a filozofie mysli jsou dva dnes etablované, svým způsobem již klasické obory analytické filozofie. V obou těchto oborech se během dvacátého století objevila celá řada nových pojmů a s nimi spojených teorií.
Známý odborník na astrologii Erich Bauer vysvětluje snadno pochopitelným stylem, odpovídajícím i praxi, důležité prvky moderní astrologie a seznamuje čtenáře s jejich významem pro výklad horoskopu: vedle znamení zvěrokruhu a domů je popsaný i ascendent, Měsíc a všechny planety včetně Lilith a měsíčního uzlu.
Rozsahem nevelký text náleží k vrcholným dílům sv. Bonaventury z Bagnioreggia. Podobně jako další spisy podobného charakteru předkládá tato „suma“ mystické teologie jakýsi itinerář duchovní cesty. Text je členěn do tří kapitol, kde první pojednává o „meditaci“, druhá o „modlitbě“ a třetí o „kontemplaci“.
…neboli studie člověka z pohledu kabalisty. Po krátkém úvodu a vysvětlení "stromu života", mystického nástroje kabaly, popisuje Halevi prostřednictvím moderních termínů, jak působí věčné principy na čtyři světy, přítomné v lidské bytosti.
Rozhodující otázce v mezináboženském dialogu se často vyhýbáme. Pinchas Lapide a Raimon Panikkar, dva odborníci pro dialog mezi náboženstvími, si ji kladou se žádoucí radikalitou.
Skrytou součástí každé náboženské tradice je sklon připisovat bohům lidské vlastnosti a city. Taková projekce má své následky: přisuzujeme bohu nejen to dobré v člověku, jako je soucit, spravedlivost, laskavost, ale i to zlé — závist, mstu, ješitnost, sklony k násilí.
Publikace sleduje historii nejdůležitějších náboženství světa, od jejich založení až po současnost. Unikátní vývoj dokreslují historické mapy, životopisy slavných náboženských vůdců, statistiky, přehledy svátků i časové osy. Dočítáme se primárně o buddhismu, křesťanství, hinduismu, islámu, judaismu a sikhismu.
Kniha obsahuje léčivé geometrické obrazce - mandaly a "svatý grál" jako Mandalu světa. Vysvětluje podstatu světla a jeho rychlosti. Odpovídá na otázku původu člověka a života na Zemi. Odkud pocházíme a kam směřujeme? Je vesmír a náš svět hmotné povahy anebo je mentální - stvořený Bohem a duchovními bytostmi?
Je Bůh mstivá nadpřirozená bytost mužského pohlaví, která vyžaduje poslušnost, trestá a odměňuje? A existuje nebe?
Může se zdát podivné, v těchto neklidných časech, kdy bychom měli hlavně přemýšlet o budoucnosti, že se zajímáme o vztahy mezi dvěma světy různého myšlení, které vznikly kdesi na Středním východě před více než třemi tisíci let.
Smrti se všeobecně bojíme, ale zároveň ji také často opětujeme. Je zajímavé, jak vnímají smrt nejrůznější kultury dnes i v minulosti. Připomeňme si například představu starověkých Řeků o posmrtném životě i jejich legendu o řece Styx a převozníku, kterému se musí platit mincemi na víčkách zesnulého.
Dějiny náboženského myšlení představují Eliadeho poslední velké dílo.
Sborník Smrt a umírání v náboženských tradicích současnosti obsahuje články pěti předních českých odborníků, kteří představují pojetí smrti a umírání v náboženských tradicích hinduismu, islámu, křesťanství, judaismu a buddhismu.
Tento čtivý rozbor sociologických kořenů náboženské víry staví na teoriích vědění, jež Peter Berger poprvé zkoumal s Thomasem Luckmannem v knize Společenská výstavba skutečnosti (Sociální konstrukce reality).
Mello pro své příběhy čerpá inspiraci z náboženských tradic křesťanství, zenového buddhismu, taoismu nebo islámské mystiky. "Lidské srdce touží po Pravdě, která je osvobozuje a činí šťastným. Proto je velkou záhadou, proč bezprostřední reakce člověka na Pravdu je nepřátelská a ustrašená.
Jestvuje harmónia medzi vedou a vierou?
