Vladimír Hulpach převyprávěl z Ovidiových Proměn příběhy známých dvojic antické mythologie, např. Apollón a Dafné, Zeus a Europé, Perseus a Andromeda, Pygmalión a socha, Kirké a Odysseus a tak dále. Ovidius zavádí čtenáře do často neznámých koutů antického bájesloví, mezi božstva a smrtelné hrdiny.
Koně živící se lidským masem. Neuvěřitelná přátelství mezi koňmi a jinými zvířaty. Příběhy mužů, kteří museli sami uhlídat tisícihlavé stádo uprostřed stepí. Svědectví o jednom z prvních zaříkávačů, kterého díky technice „šeptání“ divocí koně následovali jako psi.
Homérovy eposy tvoří jeden ze základů evropské vzdělanosti, ocitly by se v seznamu pěti nejdůležitějších literárních děl evropské kultury, a to na místech předních. Opětovné vydání, tentokrát v kapesní poskytne dorůstajícím generacím studentů a badatelů praktický podklad k soustavnému studiu.
Päťdesiatdva bájok má väčšinou zvieracie námety. Vystupujú tu tigre, šakaly, kozy, mačky, husi a iné zvieratá, ktorým sa síce sčasti ponechávajú ich pôvodné vlastnosti a vzorce správania, no Indovia im zavše pripisovali aj iné vlastnosti. Napríklad pre indického zajaca mala byť príznačná skôr múdrosť než zbabelosť (v bájke Pyšný lev nemal tzv.
Výber z bájok francúzskeho klasika v prebásnení Tomáša Janovica s farebnými ilustráciami Dušana Nágela.