Jaký vlastně máme důvod věřit tomu, že Bůh je "dobrý"? Cožpak nás všechno, co vidíme, nenutí věřit v naprostý opak?
Starověký člověk přistupoval k Bohu (či dokonce k bohům) tak, jako obviněný předstupuje před soudce. Pro moderního člověka se role obrátily. On je soudcem; Bůh je na lavici obžalovaných. Je docela shovívavým soudcem; může-li Bůh rozumně zdůvodnit, že je Bohem, který dovoluje válku, chudobu a nemoci, je připraven tomu naslouchat.
