Shakespearova pozdní hra Perikles je především příběh o Dobru a Zlu, o Ctnosti a Hříchu, o lidském údělu. Příběh, který se kdysi vyprávěl na tržištích v Lepantu. Příběh připomínající Homérovu Odysseiu, středověká mirákula i kramářské písně a pouliční balady. Prastarý, prazákladní příběh, příběh starý ne několik set, ale několik tisíc let.
Dávný a přitom stále aktuální příběh o žízni po moci. Tragédie člověka, který chce vše, protože sám není nic.
Hra o velkých vášních a malých lidských špinavostech přináší strhující příběh ďábelské intriky, která z čestného člověka udělá vraha milované ženy.
Třebaže se tato Shakespearova komedie nazývá Kupec benátský, její hlavní postavou není kupec benátský Antonio, ale daleko víc židovský lichvář Shylock. Shylock je právem pokládán za jednu z největších Shakespearových postav vůbec.
Kniha, která vznikla ve snaze poukázat na existenci esoterického aspektu Shakespearova Hamleta. Zrcadlový text v angličtině a češtině.
Král Jindřich V. završuje Shakespearovu druhou historickou tetralogii věnovanou anglickým panovníkům. Navazuje na hry Král Richard II., a Král Jindřich IV. (1. a 2. díl), které už v nakladatelství Romeo vyšly.
Nejslavnější historická hra Williama Shakespeara. V kulisách rozvrácené Anglie se odehrává příběh prince, který se z nezodpovědného floutka stává zodpovědným vládcem své země. Průvodcem na počátku cesty je mu rytíř John Falstaff, člověk veselé mysli a nevázaných mravů.
Drama člověka, který přichází o své idealistické představy o sobě a o světě. Shakespearův krutě ironický obraz rozvrácené a zkorumpované společnosti je až hrozivě aktuální.
Poetická komedie o rozmarech lásky a noci plné divů, které se možná staly a možná pouze zdály.
První a dnes asi nejaktuálnější Shakespearova tragédie pojednává o střetu civilizací. Je to hra o násilí, mstě i magické moci slova. Ve hře najdeme předobrazy pozdějších velkých dramatikových postav, jako je král Lear, Hamlet, Jago, Coriolanus, Kleopatra aj.
Příběh člověka, kterého ctižádost donutí vraždit. Hra je sondou do lidské duše, ve které se rodí zlo.
Komedie o proradném lidském citu, který člověku bere svobodu a žene ho do houfu, ale jemuž nakonec i ti nejchytřejší podlehnou, protože "Svět se musí rozmnožovat".
Filozofické dílo, detektivka, horor? Největší divadelní hra světového písemnictví je sondou do lidské duše, v níž rozum a cit, pravda a zdání bojují o život každého z nás. Překlad Jiřího Joska získal Cenu Josefa Jungmanna za nejlepší překlad roku 1999.
Romeo and Juliet Dva mladičtí veronští milenci jsou díky Williamu Shakespearovi (1564–1616) snad nejslavnějším mileneckým párem evropské kultury; znají je i ti, kdo tragédii slavného Alžbětince nikdy neviděli ani nečetli.
V úvodní studii se Hilský věnuje vzniku a výkladu této komedie. Následují anglický originál hry a jeho český překlad, které jsou uspořádány na stránkách proti sobě a opatřeny poznámkami pod čarou. Anglické poznámky fungují jako malý shakespearovský slovníček, české poznámky upozorňují čtenáře na klíčové souvislosti.
Shakespearův Hamlet již po čtyři staletí působí jako „zrcadlo“, které nastavuje každé době „její pravou tvář“. Hra sama však dokazuje, jak složité toto Shakespearovo zrcadlo je. Spíš než o zrcadle bychom měli mluvit o zrcadlení, složitém a proměnlivém divadelním dění, které nastoluje víc otázek, než dává odpovědí.
BENEDICK. What, my dear Lady Disdain! Are you yet living? BEATRICE. Is it possible Disdain should die, while she hath such meet food to feed it as SignorBenedick? BENEDIK. Ale ba! Slečna Pohŕdavá!
Komedie plná zvratů o souboji mezi přátelstvím a láskou. Do pošetilého jednání kavalírských milenců pozoruhodně vstupují i dva sluhové a jeden pes. Ženy tu sice hrají prim, ale svému údělu se nevyhnou.
