Doušek temnoty

„Zemři pro mě, Onilwyne. Zemři pro mě a dodrž svůj slib.“ Jeho meč mu vyklouzl z prstů. „Pokud mě dokážeš zkrvavit, dokážeš mě i zachránit.“ „Zabil bys mě i mé nenarozené děti. Proč bych tě měla zachraňovat?“ „Kvůli lítosti,“ pronesl a jeho oči začaly hledět trochu stranou od míst, kde jsem stála. Ucítila jsem růže a slova, která vyšla z mých úst, nebyla má. „Jsem temná bohyně. Jsem ničitelka světů, jsem tváří měsíce, když se vytratí všechno světlo. Mohla jsem k tobě přijít, Onilwyne, v podobě světla, jara a života, ale tys na sebe přivolal zimu a ve sněhu se neskrývá žádná lítost. Je v něm pouze smrt."

Princezna Merry se zotavuje z únosu a následného útěku z dvora šíleného krále Taranise. Nemocniční klid však nemá dlouhého trvání a přichází další útok na její život. Útok, který Merry hluboce zasáhne, protože proti ní obrací její nejbližší. Přes krvavou pomstu a podporu svých nejbližších milovaných mužů princezna ví, že nyní se nesmí zastavit. Vrací se do říše kouzel, aby se postavila svým nepřátelům, kteří ani zdaleka nečekají se založenýma rukama. Osudový střet se blíží a proti sobě stanou nejen meče a kouzla, ale i moderní vojenská technika. Tenhle boj se totiž už dávno netýká jen jednoho světa a Merry tak má ve svých rukou další osud všech kouzelných bytostí i lidí…