Věděckofantastický román francouzského klasika Julese Vernea o výpravě na Měsíc, který byl první do češtiny přeloženou verneovkou.
Dějištěm tohoto románu je Livonsko, území dnešního Lotyšska a Estonska, patřící carskému Rusku. Na pozadí bojů Lotyšů a Litevců proti germanizačním snahám zdejší německé menšiny líčí Verne osud profesora Dimitrije Nikoleva, jenž je neprávem nařčen z loupežné vraždy bankovního sluhy Pocha.
Příběh se odehrává na francouzské velrybářské lodi Svatý Enoch, jejíž plavby se jako své poslední účastní i starý bednář Jean-Marie Cabidoulin. Cabidoulin je samá pověra a postupně demoralizuje celou posádku svým přesvědčením, že loď se setká s obrovským mořským netvorem, který jí zničí. Vyplní se tato předtucha?
Román vypráví fantastický příběh o meteoru, objeveném dvěma přáteli - amatérskými hvězdáři Deanem Forsythem a Sydneym Hudelsonem. Meteor kroužil několik týdnů kolem Země, když hvězdárna v Paříži oznámila, že podle výpočtů jejích odborníků je neskutečně velký, váží bezmála dva miliony tun a je celý ze zlata, takže jeho cena je vskutku astronomická.
Všem známá kniha o tom, jak se Fileas Fogg vsází s členy reformního klubu, že je možné objet celý svět za 80 dní. Jeho plán se všem zdá absurdní, avšak o tom zda se mu to podaří se dočtete v této výborné knize, která v sobě skrývá napětí, dobrodružství a spoustu dalšího
Honba za meteorom je prvou knihou z edície Knižná klasika denníka SME. Je to príbeh o dvoch hvezdároch, ktorí objavia meteor pohybujúci sa okolo Zeme. Na tom by nebolo nič zvláštne, kým sa neobjavia informácie, ktoré rozhýbu celý ďalší dej románu. Meteor je celý zo zlata.
Jules Verne se narodil v právnické rodině ve městě Nantes, i když dlouhou dobu kolovaly legendy, že ve skutečnosti pocházel z polského Plocka. Již od mládí toužil po dobrodružství, v jedenácti letech chtěl utéct z domova a dát se najmout jako plavčík na loď plující do Indie. Rodiče jeho plány překazili.
Podle názoru amerického Gun Clubu se pod věčným ledem Arktidy ukrývají nepředstavitelně bohatá ložiska uhlí. Jsou sice nedostupná, ale některé vědecké výpočty naznačují, že by stačilo postavit v Africe obrovské dělo, které by výstřelem trochu vychýlilo zemskou osu, čímž by se klimatické podmínky na pólech změnily.