Celou pubertu jsem posilovala břicho, abych ho měla ploché a pevné. Jenže jsem si nevšimla, že můj zadek připomíná velký měkký gauč. Život nebývá takový, jaký si myslíme, že bude. A někdy je to zatraceně dobře. Vyrosteme, najdeme si skvělou práci, kde budou všichni milí a přející, a k tomu pěkného, hodného a ne úplně chudého kluka.
Jednou ráno se probudíte a je tam. Podivný tvor, kterého nastrčili za vaše děťátko. Má stejné pyžamo a dává si vlasy za ucho stejně jako váš původní potomek. Kdo to ale, do háje, je? To individuum je VAŠE dítě, jen právě překročilo linii neútočení. „Klid matko!